TÉMA: Komáři letos zmizeli. Klíšťat je ale stále dost

Podle hygieniků je letošní léto výjimečné. „Komárů je opravdu málo. Důvodem je zima bez sněhu a suché léto. Situaci nezměnily ani mimořádně vydatné červnové srážky. Pro komáry jsou totiž důležité plošné záplavy," vysvětlil Oldřich Šebesta z krajské hygienické stanice v Brně.

Připustil ale, že na některých místech komáři jsou i letos. „Líhnou se hlavně v periodicky zaplavovaných tůních. Krátce po dešti se s nimi můžeme setkat například v Břeclavi v okolí zámku, v Hodoníně u přístaviště či v Národním parku Podyjí," vyjmenoval Šebesta.

Těžká předpověď

Pokud se na jihu Moravy neobjeví vydatné srážky, které způsobí záplavy, situace se nezmění. Podle meteorologů je však těžké předpovědět, jak se počasí vyvine. „Jižní Morava je tém

ěř bez vody, zatímco jinde je tomu naopak. Proto je těžké předvídat," upozornil Mojmír Martan z brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu.

Problémem tak letos zůstávají zatím jen klíšťata. „Lidé si myslí, že letos vymrzla a nemusí se jich tedy bát. Klíště se ale objevuje i na Sibiři. Když přežije tamní podmínky, tak mu tři týdny mrazu v České republice neublíží," upozornila vedoucí protiepidemického odboru krajské hygienické stanice v Brně Renata Vaverková.

Potvrdila to i mluvčí Fakultní nemocnice Brno. „První pacient s encefalitidou u nás letos ležel už v polovině ledna," sdělila mluvčí Fakultní nemocnice Brno Anna Mrázová.

Podle Vaverkové souvisí aktivita klíšťat spíš s vlhkem než s teplotou. „Tam, kde se drží voda, jsou klíšťata živější," upozornila Vaverková.

Nejčastěji proto klíšťata žijí u řek, v trávě či ve křoví na okraji lesů, ale i na zahrádkách nebo v parcích. „Na jihu Moravy už dnes v podstatě nejsou místa, kde by se klíště nemohlo objevit. Akorát je jich někde víc a někde méně," vysvětlila Vaverková.

Člověk se proti těmto drobným parazitům a nemocem, které přenáší, může poměrně účinně bránit. „Doporučuji neprodírat se křovinami, na zahrádce pravidelně sekat trávník a nechat se očkovat proti klíšťové encefalitidě," poradila epidemioložka.

Očkování má podle ní velký význam hlavně u starších lidí, nemoc se u nich totiž projevuje vážněji. „Často musí ležet i na jednotce intenzivní péče," upozornila Mrázová.

Podle Vaverkové je letos lidí nakažených encefalitidou přibližně stejně jako v předchozích letech. „Na konci června jsme zaznamenali devátý případ od začátku roku. Loni bylo nemocných po prvním pololetí stejně," sdělila.

Loni druhý nejhorší

Podle statistik za poslední roky ale nakažených přibývá. „Loni jsme v Jihomoravském kraji zaznamenali čtyřiasedmdesát případů onemocnění encefalitidou. Za posledních deset let to byl celkově druhý nejhorší rok," upozornila Vaverková.

Podle ní existuje mnoho správných návodů na vytažení klíštěte. „Stejně jako má každá rodina svůj recept na vánoční bramborový salát, tak každý vyndává klíště svým osvědčeným způsobem," řekla. Nejdůležitější je místo před i po zákroku vydezinfikovat. Pokud se v ráně zatrhne hlavička, měl by člověk vyhledat lékaře. Mohla by se totiž objevit infekce.

Několik následujících dnů po odstranění klíštěte je potřeba postižené místo sledovat. „Pokud kůže po vytažení klíštěte zrudne, nemusí lidé hned propadat panice. Je to běžná reakce," upozornila Vaverková.

Pokud je však místo zarudlé i po týdnu nebo se kolem rány vytvoří kruh, který je uprostřed bledý, může to být příznak lymeské boreliózy. V takovém případě je nutné zajít k lékaři.