K úplně prvním krajským volbám v roce 2000 přišlo přes pětatřicet procent voličů.Ochota chodit k volbám u nás klesá poměrně stabilně bez ohledu na to, o jaké volby konkrétně jde. Ostatně výborně to vystihuje debut režisérky Alice Nelis Ene bene: ono je to stejně jedno – ať už poctivě spočítané a s láskou zpracované hlasy, nebo hlasy halabala do krabice naházené opilou volební komisí, stejně nemají příliš velkou cenu.

Priority v Jihomoravském kraji jsou totiž u většiny kandidátů velmi podobné (urychlená výstavba R43, podpora zemědělců, rozvoj učňovských škol, příspěvky na zdravotnickou péči), takže je jedno, koho budeme volit.

Většina politických stran se dokázala na celorepublikové úrovni úspěšně znemožnit a očekávat, že tenhle dojem z politiky vyžehlí právě lídři krajů, je zcestné. V případě R43 nedokázal kraj stavbu vyřešit v minulém funkčním období, tak proč by to měl dokázat teď? Zemědělce, kteří si stabilně stěžují, že je moc sucho, nebo moc mokro, odškodní každý bez ohledu na politickou příslušnost, nebo to alespoň před volbami slíbí. Se školstvím toho region bez podpory z Prahy příliš nenadělá, stejně jako bude problém jít krajsky proti zdravotnické reformě ministra Julínka.

Sečteno a podtrženo – vynaložíme balík peněz na konání voleb, ke kterým přijde čtvrtina občanů, jež zvolí politika, který nemůže udělat žádnou zásadní změnu. Ene bene za velké peníze.

Čtěte více: Téma voleb: kraj potřebuje silnice