Roste na podzim v listnatých lesích. A neroste jen kolem Brna a jen v jedenadvacátém století. Lysohlávky a jiné halucinogenní houby znají lidé napříč civilizacemi a napříč dobami. Už středověcí mořeplavci mluvili o šamanských rituálech Indiánů, jejichž čarodějové používali houbičky k navození transu. Už tisíc let před Kristem existovaly houbové kmeny, jejichž kultura byla založená na uctívání přírodních sil a koloběhu a kteří lysohlávky pod dohledem šamana používali pro spojení s transcendentnem. Lysohlávky mají zkrátka svoje místo v některých kulturách. V té naší je s nimi ale problém.
Indiáni komunikovali se svými bohy. Potrhlí studenti houby užívají bez šamanů, bez úcty a ve snaze se levně a parádně sjet. Vítejte na cestě kolem světa. Průvodce nechceme, vystačíme si sami. My a sto dvacet hub.
Indiánští šamani a lidé, kteří se v účincích psilocybinu vyznají, vědí, že je třeba je konzumovat s úctou a pod vedením někoho zkušeného. Podobně jako konzumujeme dobré víno, které nám dá ochutnat znalec. Kdo se chce zkárovat, dá si čůčo z krabice.
U nás je legální drogou alkohol. Celé generace jsou zvyklé ho pít a vědí, co to s nimi udělá. V lysohlávkách se nevyznáme. Naši šamani mají pivní mozoly. Tak se jich držme. A nepokoušejme indiánské síly.
