Premiér, který ve vypjatých chvílích nechodí pro ostřejší výraz daleko, to ale tentokrát přestřelil. Obvinil novináře ze msty, korupce a vydírání. Kamenem úrazu byl zájem novinářů o tři roky starý terénní automobil Volvo XC 90, s nímž premiér a jeho přítelkyně již delší dobu jezdí. Jak novináři zjistili, vůz původně patřil přítelkyni Topolánkova spolupracovníka Marka Dalíka Gabriele Horáčkové, od které ho letos v červenci koupila přes autobazar současná Topolánkova partnerka Lucie Talmanová.

Žurnalisté se snažili přijít na to, zda si premiér nepůjčoval drahý vůz od někoho, kdo by za to později mohl požadovat nějakou protislužbu. Podle Topolánka byly články o „kauze volvo“ napsány na objednávku Jiřího Paroubka a Lidového domu. „Divím se, že mu to žerete,“ vytkl novinářům, kteří se podle jeho názoru „museli zbláznit.“ Přitom tuto kauzu vlastně odstartoval sám Topolánek, když veřejně prohlásil, že není majitelem žádného auta.

„Když nám neodpovíte, nedivte se, že napíšeme, co napíšeme,“ přečetl premiér text údajného mailu, kterým ho měl vydírat novinář z časopisu Týden. Zmíněný časopis zareagoval tak, že předmětnou korespondenci zveřejnil na internetu. Z ní vyplynulo, že všechno je jinak a premiérův výrok tak poněkud připomněl zprávy proslulého „Rádia Jerevan“. Text mailu byl totiž vytržen z kontextu, zněl jinak a navíc nebyl zaslán premiérovi, ale Zuzaně Anně Palzer, působící ve funkci asistentky Lucie Talmanové.

Ta na žádost novináře o odpovědi na devět otázek reagovala sdělením, že mnohé otázky „nejsou správně adresovány“ a ty ostatní že jsou „tak irelevantní, že se nedomníváme, že by Vaše čtenáře mohly podobné informace zajímat.“ Novinář celkem logicky odepsal: „To se ale potom nesmíte divit, co příští týden vyjde v našem časopise. Chtěl bych Vás upozornit, že pracujeme jako nezávislé médium a nemůžeme nechat rozhodnutí o tom, co je zajímavé pro čtenáře, na paní poslankyni Talmanové.“ Z toho tedy vyplývá, že Topolánka nejen že nikdo nevydíral, ale že mu ani nikdo v této věci nepsal. Pokud jde o zmíněnou korupci, té se podle premiéra novináři dopouštějí tím, že získávají od policie za úplatu tajné informace. Kdo dostal kolik a za co se novináři nedozvěděli. Zato jim premiér oznámil, že začal uvažovat o zákoně, který by média omezil, neboť tlak, který na něj vyvíjejí, ho k tomu nutí.

Zdá se, že premiér vůbec nechápe smysl novinářské práce. Ve svém blogu na internetu tvrdí, že ho fascinuje, kolik pozornosti bylo dosud věnováno jeho zvednutému prostředníčku na úkor zákonů, probíraných v parlamentu. Radí novinářům, o čem mají psát a doporučuje televizi, co má natáčet. Novináři ale už zaplaťpámbůh nejsou od toho, aby vedoucím politickým činitelům vytvářely gloriolu geniality a neomylnosti. To chápou i jeho příznivci. Jeden v internetové diskusi napsal: „Pomyslí-li některý z představitelů státu na omezení svobody tisku zákonem, není demokrat, natož potom občanský demokrat. Předposledním osnovatelem omezení svobody tisku byl expremiér Paroubek. U něho to nikoho nepřekvapilo. Úlet páně Topolánkův není prvním úletem, který poškozuje ODS. Domluvte mu řádně, vážení spolustraníci.“

Autor je publicista