V mládí se dokonce na starý stadion dokázali oba dostat bez placení. „Pan Vrba tam prodával tyčinky. Nesli jsme mu krabice, abychom prošli bránou. Vypadalo to, že tam jdeme prodávat," přiznává s odstupem.

V dlouholeté fanouškovské kariéře Daňkovi nejvíce utkvěla hromadná bitka Komety v zápase s anglickým týmem London Lions v roce 1974. „Hráči měli roztrhané dresy, poprali se dokonce i brankáři. Byl jsem hodně malý, ale v životě na to nezapomenu," vzpomíná.

Fandění na Zelném trhu před velkoplošnými obrazovkami ho neláká a přenechá ho mladším. Raději si vychutná klobásu a párek v klidu na stadionu.

Na zápasy chodí se svými čtyřmi kamarády ze základní školy. „Pravidelně si kupujeme permanentky a sedíme na dobrých místech, takže je nechceme pustit. Myslím, že letos jsem vynechal jen jeden domácí zápas," popisuje Daněk.

Slavit budou nejspíš všichni spolu v oblíbené hospodě. „Nechci to zakřiknout, ale pokud titul konečně vyjde, budu naměkko. Čekám na něj už opravdu dlouho," předvídá Daněk, který si pamatuje také dvě neúspěšné finálové série proti Zlínu a Pardubicím z posledních let.

„Titul moc přeju i hráčům. Těm, kteří za Kometu hráli v minulosti, ale i dlouholetým členům současného kádru," uzavírá.

DANIEL HRBOLKA