První kompostér se v Bystrci objevil v listopadu. Koupila ho právě Macháčková. „Chtěli jsme, aby měli možnost kompostovat i lidé v panelácích," vysvětluje třicetiletá žena. V zařízení z plastu skončí vytříděný domácí a zahradní odpad.

Nadšence mrzí, že třídí stále málo lidí. „Zatím jsou mezi nimi hlavně zastánci ochrany přírody. Situaci by mohla zlepšit změna v systému placení za odpad," domnívá se Macháčková. Město by podle ní mohlo lidi motivovat sníže-ním poplatků. „Kompostováním se totiž množství odpadků sní-ží až o třicet procent," tvrdí žena.

Problém je také vzdálenost kompostéru od domu. Ne všichni obyvatelé k němu mají přímý přístup. Odpad by tak museli přivézt někdy i z druhého konce Bystrce.

Kompostéry přitom mají podporu vedení městské části. Jeden pořídila právě Bystrc, další brněnský magistrát, takže v městské části jsou tři.

Na další zařízení, kde se rozkládá bio-logický odpad, přispěje město. Brňané z rodinných domů i bytovek mohou žádat o dotaci od února. Zaplatí jim polovinu z ceny kompostéru. Ta se pohybuje kolem tisíce korun podle objemu.

Kompostování jsou naklonění ochránci přírody i zahrádkáři. Jeho výsledkem je totiž kvalitní produkt, který si lidé vytvoří sami a nemusejí za něj platit. „Kompost využijeme pro vlastní potřebu. Nesváží se nikam. Rozebereme si jej do květináčů nebo na hnojení trávníku na dvorku," vysvětluje Macháčková.

Starostovi Bystrce Vladimírovi Vetchému se nápad společného kompostování líbí. Jestli se Bystrčtí do projektu víc zapojí, bude s ním v hospodaření městské části do budoucna zřejmě počítat. „Vážně uvažujeme nad vlastním kompostovištěm," uvedl Vetchý.

JANA STANKOVÁ