Společnému řízení devíti městských firem vyčítá nulový přínos. „Z mého pohledu prostě nefunguje. Spíš naopak zavedlo povinné odvody peněz pro jednotlivé společnosti na provoz koncernového výboru,“ kritizoval.

Že sloučení do koncernu zatím nepřineslo žádný přínos, potvrdil i brněnský dopravní podnik. „Na chod koncernové kanceláře přispíváme 870 tisíc korun ročně a současně neevidujeme žádné ekonomické přínosy. Věříme však, že myšlenka spolupráce městských firem v koncernovém uspořádání bude žít dál,“ uvedla mluvčí podniku Hana Tomaštíková.

Na tom, že firmy díky koncernovému řízení ušetřily, naopak trvá současný opoziční zastupitel za hnutí ANO Pavel Staněk, který měl v minulém volebním období koncern na starosti. „Pouhým pohledem do výročních zpráv firem je zřejmá úspora nákladů a zvýšení výnosů,“ řekl.

Koncern v Brně

- Jedná se o jednotné vedení několika firem.
- Takové spojení devíti městských společností schválili zastupitelé Brna v září 2017.
- Do brněnského koncernu patří Brněnské komunikace, Dopravní podnik města Brna, Lesy města Brna, Pohřební a hřbitovní služby města Brna, SAKO Brno, Starez-Sport, Teplárny Brno, Technické sítě Brno a Veletrhy Brno.

Výsledky hospodaření koncernu proberou zástupci výboru na další schůzi koncem února. Kerndl nevyloučil ani jeho rozpuštění. „Nechci předbíhat, ale pokud naznáme, že smysl nemá, tak samozřejmě tímto směrem debatu povedeme,“ připustil.

Kromě výhodnosti koncernu se chce primátorčin náměstek Kerndl zaměřit také na jeho správné vedení. „Zástupci výboru se sešli myslím třikrát nebo čtyřikrát. Nemám ale pocit, že to vedlo k něčemu jinému než k vytahování peněz z firem,“ upozornil.

Kontrola vedení koncernu je nutná také podle ekonoma a ředitele Institutu veřejné správy Masarykovy univerzity Filipa Hrůzy. „V koncernu je skutečně možné uspořit. Nemůžeme se na něj však dívat jen ekonomicky, důležitá je také veřejná kontrola,“ zmínil pro Rovnost už dřív.

O městském koncernu po vzoru Brna uvažují i pražští radní. Částečné sloučení městských společností plánují také zástupci Ostravy. „Uvažujeme o jejich spojování pouze tam, kde to má ekonomický nebo provozní dopad v podobě úspor, například u Ostravského informačního servisu a výstaviště,“ zmínil náměstek ostravského primátora pro veřejné zakázky Radim Babinec.