Vědci sesbírali data od třinácti set lidí ve věku mezi padesáti a čtyřiašedesáti lety ve čtyřech zemích světa. „Téměř čtyřicet procent lidí v tomto věku se obává, že technologie, které využívají, usnadňují narušování jejich soukromí. Podobně vysokému počtu těchto zaměstnanců vadí, že údaje z jejich současných technologií můžou být vystopovány i za řadu let,“ uvedla vedoucí Ústavu práva a humanitních věd Mendelovy univerzity Martina Rašticová.

S technostresem je spojené přetížení a přesvědčení, že je nutné pracovat déle, rychleji a být kdykoliv dostupný. „Problémy se před několika lety proměnily z převážně fyzických, jako je zánět karpálního tunelu, na psychické. Od strachu z bytí bez telefonu, přes syndrom falešného vibrování až po nespavost kvůli častému zírání do obrazovek,“ oznámil sociolog z výzkumného týmu Smart Society, Martin Lakomý.

Technostres už v roce 1984 definoval americký psychoterapeut Craig Brod. Postupně jej odborníci popisovali jako psychickou zátěž, která vzniká v souvislosti s využíváním technologií. Jeho součástí jsou také fyziologické a emocionální projevy. „Všechno jde dopředu. Člověk se prostě musí umět přizpůsobit,“ zamyslel se například jednapadesátiletý Pavel Dupkala.

TECHNOSTRES

- Neschopnost vyrovnat se s novými počítačovými technologiemi zdravým způsobem.

- Trpí jím 40 procent lidí ve věku od 50 do 64 let.

- Stresory jsou přetížení, invaze, přesvědčení.

- Psychické problémy spojené s technologiemi: strachu z bytí bez telefonu, syndrom falešného vibrování, nespavost.