Stavaři už mají hotovou hrubou stavbu nového vstupu do kostnice vedle kostela. Původní vstup byl v podlaze v jeho středu. „U vstupu nám chybí ještě rozvody elektřiny či vzduchotechniky. Také musíme položit podlahy a zařídit veřejné záchody a recepci, které u vstupu také budou,“ popsal stavbyvedoucí Jan Valouch ze společnosti Imos, která má stavební práce v kostnici na starost.
Nové rozvody a podlahy instalují stavaři i v samotné kostnici. „Celý interiér ještě očistíme. A pak se do něj postupně začnou vracet všechny exponáty,“ doplnil stavbyvedoucí.
Třiatřicet milionů
Práce v kostnici měly skončit už na konci loňského roku. Až do letošního dubna se protáhly kvůli nečekanému nálezu čtyřiadvaceti raně barokních rakví a stěny s unikátním uspořádáním lidských kostí. „Nové objevy také projekt prodražily přibližně o dva miliony korun. Celkem tedy bude stát třiatřicet milionů,“ vysvětlil brněnský primátor Roman Onderka.
Badatelé v kostnici odhalili padesát tisíc ostatků lidských koster. Nyní jsou v krytu na Kraví hoře, kde je odborníci čistí a konzervují. Většina z nich se vrátí do expozice v kostnici. „Součástí výstavy budou i části čtyř rakví, které se podařilo zachránit. A spousta dalších drobností, na které jsme v rakvích narazili,“ přiblížil autor projektu zpřístupnění kostnice Aleš Svoboda.
I když už archeologové další nálezy neočekávají, přesto si brněnská kostnice schová tajemství i pro další generace. Neprobádaná totiž zůstává takzvaná třetí komora za objevenou stěnou z lidských kostí. „Jejich skladba je úplně jiná než v ostatních prostorách. Památkáři nám proto nařídili, abychom stěnu nechali v původním neporušeném stavu. Nyní se také rozhoduje, zda bude prohlášena za kulturní památku,“ přiblížil Svoboda. Unikátní stěnu v hlavní části kostnice návštěvníci také uvidí. Stavaři ji ukryjí za skleněnou vitrínou.
Otevřeno v létě
První návštěvníci se podle primátora Onderky podívají do kostnice v létě před velkými prázdninami. Prohlídky ovšem budou přizpůsobené tak, aby co nejméně narušovaly pietu. „Nemá jít o masovou turistickou atrakci, ale spíše o meditativní prostor. Přece jen jde o místo odpočinku mnoha našich předků. Dovnitř se dostane vždy maximálně dvacetičlenná skupina přesně na pětadvacet minut. Exponáty budou speciálně nasvětlené. Po čas prohlídky bude hrát i skladba brněnského skladatele Miloše Štědroně,“ nastínil Svoboda. Interiéry kostnice také podle něj ozdobí díla brněnských výtvarníků.
Turistické informační centrum města Brna navíc uvažuje, že kvůli pietě vstup do kostnice omezí i pro děti. „Pohřební zákon nařizuje určitý poklid v místech odpočinku zemřelých. Malé děti jej mohou narušovat. Navíc je výstava může vyděsit. Pohled na tisíce lidských lebek není nic optimistického,“ vysvětlila ředitelka turistického centra Petra Kačírková.
Po Mincmistrovském sklepu a podzemí pod Zelným trhem je kostnice třetím sklepem, který se Brňanům otevře. „Určitě chystáme zvýhodněné vstupné do všech tří prostor. Jak vysoké bude, ještě upřesníme,“ doplnila Kačírková. Dodala, že turistické informační centrum plánuje i takzvanou funerální trasu. „Lidé by navštívili kostnici, pak projdou centrem a dostanou se ke kapucínskému klášteru s hrobkou, kde jsou mumifikovaná těla mnichů. Podobná jsou až na Sicílii. Takže lidé při jedné prohlídce uvidí běžný způsob pohřbu i mumifikaci,“ dodala ředitelka.
Autor projektu Svoboda: Brno ještě skrývá řadu tajemství
Brno /ROZHOVOR/– Kostnice pod kostelem svatého Jakuba je druhou největší v Evropě co do počtu dochovaných ostatků. Podle znalce Aleše Svobody ale brněnské podzemí skrývá mnohá další tajemství. „Ještě jsme vůbec nebádali v podzemí pod Špilberkem,“ upozorňuje Svoboda.
Kolik ostatků se v kostnici našlo?
Více než padesát tisíc lidských koster. Brněnská kostnice je skutečně druhou největší v Evropě. Ovšem jen co do počtu dochovaných ostatků. V Evropě existují i rozsáhlejší kostnice. Badatelé je však rozkryli téměř prázdné.
Co se s ostatky stane?
Většina z nich se vrátí do kostnice. Nyní jsou v krytu pod Kraví Horou, kde je odborníci čistí a konzervují. Pouze kosti, které se rozpadly, pohřbíme ve speciální schráně na Ústředním hřbitově.
Jaké to je pohybovat se denně mezi lidskými ostatky?
Žádná tíseň na mě nedoléhá. Je to naopak velmi inspirující nořit se do historie. Je to pro mě skutečné dobrodružství.
Máte už brněnské podzemí kompletně zmapované?
V žádném případě. Každý rok narazíme na něco nového. Loni jsme objevili například kasematy z barokního bastionu v Benešově ulici. Ještě nemáme vůbec probádané prostory pod Špilberkem.
Je brněnský sklepní systém unikátní oproti jiným českých městům?
Unikátní je už to, že je brněnské podzemí systematicky mapované. Zřejmě je oproti jiným městům podzemí v Brně velice rozsáhlé. Má to dva důvody. Brno bylo vinařskou oblastí a potřeba sklepů byla mimořádná. A také má město příznivé geologické podloží. Všude je měkká spraš a sklepy se zde velmi pohodlně hloubily.