Po pátečním útoku už vám funguje ultrazvuk, magnetická rezonance nebo rentgen. S jakými problémy se musíte vyrovnávat?

V provozu je také jednotka intenzivní péče a laboratoře biochemie nebo hematologie. Bohužel, všechny výsledky zpracováváme papírově a distribuujeme na dotčené úseky telefonicky nebo papírově. Provoz je výrazně pomalejší. V sobotu už jsme otevřeli nízkoprahový a vysokoprahový příjem. Budeme se snažit postarat i o akutní pacienty. Obsadíme lůžka, která na nízkoprahovém příjmu máme, až kapacita nebude stačit, na přechodnou dobu zase přesměrujeme pacienty jiných nemocnic, než se uvolní.

Pamatujete, kdy naposledy lékaři používali papírovou formu dokumentace?

Když jsem nastupoval v roce 2000 ve Fakultní nemocnici u Svaté Anny, tak jsme ještě psali na psacím strojí s kopírákem a největší tragédie mladého sekundáře byla, když si dal kopíráky naopak. Neexistovaly kopírky, museli jsme všechno opisovat. Ve skladech jsme našli papírové recepty, žádanky, úmrtní listy.

Máte ještě funkční psací stroje?

Ne. Využíváme naše počítače, které jsou odpojené od systému a píšeme na nich ve wordu. K počítači je připojená tiskárna. Dokumenty si ukládáme.

Platí, že do plného provozu se nemocnice vrátí až v řádu týdnů?

Zatím ano. Od úterý plánujeme rozjet sedmnáct operačních sálů. Software už máme zprovozněný. Budeme operovat ale spíš akutní případy, plánované jsme omezili.

Vzhledem k tomu, že jsou nyní zavřené školy, máte nyní v nemocnici dost personálu?

Začali jsme ihned jednat s Lékařskou fakultou brněnské Masarykovy univerzity. V kampusu nám pronajmou za minimální úplatu prostory, protože výuka je na vysokých školách také pozastavená. Vytvoříme skupinky po zhruba deseti dětech našich zaměstnanců, které povedou pedagogové. Obrátili jsme se na rektora Martina Bareše, který oslovil pedagogickou fakultu a nahlásila se nám spousta studentů, kteří měli zájem o tuto práci.

Můžete budoucí spolupráci přiblížit?

Fakultní nemocnice Brno přebere děti svých zaměstnanců do péče. Budou i pojištěné v rámci našeho zdravotnického zařízení. Postaráme se o ně mezi sedmou hodinou ráno a půl pátou odpoledne. Zajistíme pro ně i stravování z naší jídelny. Zájem projevili rodiče zhruba sedmdesáti dětí. Uvidíme, jak to bude v čase, někteří zatím mají hlídání.

Ve spolupráci se záchranáři vaši zaměstnanci také jezdí dělat stěry potenciálním pacientům nakaženým koronavirem. Kolik jich zvládáte denně?

Začínali jsme asi na osmi. První dny jsme měli na starost celý kraj. Náš rekord byl sedmnáct stěrů, ale to odběrový tým jezdil dvanáct hodin, téměř bez zastavení. Přitom před každým pacientem se musí někde na ulici obléct do ochranných pomůcek, udělat stěr a pak se zase vysvléct. Tohle podstoupit sedmnáctkrát včetně cesty, je neskutečný výkon.

Vzhledem k potřebě navýšení kapacity jste od pátku zřídili i stanové odběrové místo v Bohunicích, tam přijíždí po domluvě s hygieniky lidé sami. Jaké je jeho využití?

Za pátek tam zdravotníci udělali čtrnáct stěrů. V sobotu přijížděla první auta už od rána, protože byl z předchozího dne přepad deset případů.

Připadá v úvahu navýšení kapacity odběrových míst?

Od neděle jsme naše stanové odběrové místo posílili o zdravotníka, který má vzdělání v oblasti dětského lékařství. Budeme tedy dělat stěry i dětem. Zřizovat stanoviště v dětské nemocnici je problematické kvůli dopravní situaci. Pokud v tamním areálu v budoucnu postavíme stan, bude spíše pro pěší, ne už pro auta.

Kam umisťujete pacienty nakažené koronavirem?

Nyní obsazujeme kliniku infekčních chorob. Zatím tam máme dost lůžek. V druhé fázi máme připravené rehabilitační oddělení, na které bychom přesunuli pacienty z kliniky infekčních chorob, ale ne ty nakažené koronavirem, ale spíše s klasickými infekcemi, jako jsou průjmy. Potom máme možnost naplnit kapacity kliniky nemocí plicních a tuberkulózy a prostory geriatrické kliniky.