František Muška, který v kostele provádí, má v rukávu podobných zajímavostí desítky. A to nejen v češtině. „Mluvím anglicky, německy, rusky, slovensky a nizozemsky. Ale ne ve všech jazycích jsem na tom dobře s gramatikou,“ říká skromně nadšenec do historie.
Hned u vchodu ukazuje jeden z oltářů. „Ačkoliv vypadá jednolitě, je to takový slepenec, složený ze zbytků oltářů, které tu kdysi byly,“ říká Muška.
Další zajímavost nutí člověka zaklonit hlavu a kochat se prostorem chrámové lodi. „Kostel se stavěl dlouhá desetiletí, a je proto značně nesourodý. A každý sloup je vlastně trochu jiný,“ upozorňuje Muška na detail, kterého si návštěvník sám jen těžko všimne.
Se stovkami turistů, které letos v kostele prováděl, zažil Muška mnoho veselých příhod. „U vchodu do kostela jsou například dvířka do kotelny. Lidé si obvykle myslí, že je to vstup kostnice, a s obdivem si ho prohlížejí. Když jim pak řeknu pravdu, nestačí se divit,“ směje se historik amatér.
Návštěvníci se dokážou postarat i o dojemné chvilky. „Prováděl jsem například Němku, jejíž rodiče v Brně před válkou žili. A ona mi se slzami v očích vyprávěla, že tu kdysi měli svatbu,“ vzpomíná Muška.
Spolu s dalšími kolegy, kteří v kostele od půlky května do konce září prováděli, však zažil i nepříjemné chvilky. Většinu z nich měli na svědomí žebráci, kteří si do kostela chodí pro almužnu. „Kolegyni dali jednou facku a mně také vyhrožovali násilím,“ stěžuje si Muška.
Komentované prohlídky známých kostelů byly jednou z novinek letošní turistické sezony v Brně. Lidé si od úterka do soboty mohli prohlédnou nejen kostel svatého Jakuba, ale také baziliku Nanebevzetí Panny Marie na Mendlově náměstí a Petrov.
Zájem turistů i Brňanů dokonce předčil očekávání organizátorů. Dojem z prohlídky s průvodcem je totiž silnější než procházka po kostele s brožurkou v ruce. Brněnské kulturní centrum proto plánuje oslovit další kostely, které by si lidé časem také mohli projít s průvodcem.
