V místech, kde nyní posedávají lidé v kavárnách a parkují svá auta, ve třináctém století býval hřbitov. „Protože byl malý, zůstávaly ostatky lidí v hrobech jen krátkou dobu. Poté se přesunuly do kostnice, kde leží dosud,“ vysvětlil znalec brněnského podzemí Aleš Svoboda.

Archeologové a antropologové nyní kosti vyzvednou, očistí a prozkoumají. Statici a stavební dělníci mezitím zajistí, aby se kvůli zásahům do kostnice nepoškodila statika kostela a krypty pod ním. „Právě podchycování pilířů a zdí kostela bude spolu s průzkumem ostatků nejtěžší prací,“ zhodnotil Milan Karásek z firmy Imos Brno, která spolu se společností Firesta Fišer podepsala s městem smlouvu na zpřístupnění kostnice.

Ještě před antropology i stavebními dělníky jako první do neprobádaných míst vstoupí hygienik, aby zjistil, zda se odsud nemůže šířit nějaká nákaza.

Poslední ostatky lidé sice do kostnice uložili před víc než dvěma sty lety, přesto ale mohou být podle odborníků za výjimečných okolností zdrojem infekce. Mrtvé totiž mohl zabít mor, cholera či syfilis. „Lidé, kteří budou s kostmi pracovat, jsou proto proti hrozícím nemocím očkovaní. Hygiena proto bude na práce v kostnici dohlížet,“ ujistil Svoboda.

Lidé, kteří novou brněnskou atrakci v budoucnu navštíví, se však už nemusí ničeho obávat. Po zpřístupnění bude místo zcela bezpečné. Kosti budou očištěné a podzemní prostory vydezinfikované. „V Evropě je zpřístupněných kostnic mnoho, a žádný případ nákazy neexistuje,“ podotkl Svoboda.

Velkým lákadlem

Brněnská kostnice se mezi podobné památky zařadí zřejmě v roce 2012. Město očekává, že se stane větším lákadlem než nedávno otevřené podzemí pod Zelným trhem. „To si od počátku dubna prohlédly čtyři tisíce lidí,“ uvedla mluvčí brněnského kulturního centra Jana Fantová.

Přesto se může stát, že si na prohlídku kostnice lidé počkají o něco déle. Archeologové a antropologové totiž dosud znají jen jednu třetinu prostor pod náměstím. Zbylé dvě třetiny ukryté pod kostelem jim mohou připravit mnohá překvapení.

V kostnici podle odhadů leží až padesát tisíc koster a po pařížských katakombách je díky tomu druhou největší v Evropě. Za její zpřístupnění zaplatí Brno jedenatřicet milionů korun, z čehož dvanácti miliony přispěje Evropská unie.