VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Koupání v přehradě: teď, nebo až za 2 roky

Brno - (PŘIPOJEN ROZHOVOR) Bez ohledu na jarní vápnění břehů, znemožní i letos sinice už za několik týdnů koupání v Brněnské přehradě . Příští léto bude navíc přehrada téměř úplně vypuštěná.

23.6.2008 1
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Archiv

Kdo se chce vykoupat v Brněnské přehradě, měl by to udělat co nejdřív. Proti sinicím se sice bojuje ve vzduchu, na souši i ve vodě, horké léto však hraje mikroorganismům do karet. A kvůli čištění chce kraj nechat přehradu na celé příští léto vypuštěnou. Další týdny tak můžou být skoro na dva roky poslední možností ke koupání.

Letos je přehrada upuštěná o čtyři metry. „Příští rok chceme upustit hladinu o devět metrů. A na léto ji nedopouštět. Na dlouho se tak obnaží dvě třetiny dna přehrady a my budeme vápnit a možná i těžit část bahna. Myslím však, že i tak by to mohlo být pro lidi zajímavé. Dokážu si představit například svatební obřad na dně přehrady,“ uvedl náměstek hejtmana Jihomoravského kraje Václav Horák. Plány kraje však ještě závisí na výsledcích průzkumu šetrnosti k okolní přírodě. Ty budou známy v září. „K rozsáhlejšímu vápnění přistoupíme, jen když budeme mít jistotu, že ekosystém přehrady není ohrožený,“ doplnil náměstek brněnského primátora Martin Ander.

Letos jako loni

Pokud se příští rok přehrada upustí, zbývá Brňanům na koupání zřejmě jen pár týdnů. Sinice se totiž pravděpodobně objeví ve vodě v podobném termínu jako loni, kdy hygienici zakázali koupání v druhé polovině července. Podle odborníka na sinice Blahoslava Maršálka nemá vápnění na současné rozšíření sinic tak velký vliv. „Je to hlavně příprava na větší upuštění přehrady. Může sice sinice částečně omezit, ale to teď není hlavním cílem. Jestli bude horké léto, pravděpodobně bude sinic stejně jako vloni,“ vysvětlil.

Podle hygieniků se lidé mohou zatím v přehradě koupat bez obav. „Kvalita vody je na všech sledovaných místech výborná,“ uvedla Anna Žádníková z krajské hygienické stanice v Brně. Přesto mnoho Brňanů koupání v přehradě příliš neláká. „I když kolem jedu na kole a mám sto chutí skočit do vody, do přehrady bych nestrčila ani palec,“ říká například Anna Šimůnková.

Boj se sinicemi bude pokračovat i v létě. Zapojí se například úředníci. Vodu nádrže totiž stále znečišťují i odpady z chatek kolem přehrady. V Bystrci na chataře nasadili kontrolory. „Chat je téměř tři tisíce. Kontrola potrvá určitě až do konce příštího roku,“ potvrdil starosta městské části Brno-Bystrc Svatopluk Beneš. Kvůli sinicím opustily vody přehrady i desítky tun ryb. Rozrývaly totiž dno a uvolňovaly tak zeleným mikroorganismům potravu. „Omráčili jsme ryby elektrickým proudem a převezli jinam,“ řekl předseda Moravského rybářského svazu Rudolf Milerski.

Expert na výzkum sinic a v říká: Našel jsem Achillovu patu sinic

Desítky tun vápna už letadla roznesla po březích brněnské přehrady a sinice stále bují. Přírodní zákony nelze ošidit, říká expert na sinice Blahoslav Maršálek. Když stavíte dům, taky se nemůžete nastěhovat den poté, co vykopete základy.

Když se na jaře vápnilo, mluvilo se o tom, že vápno má pomoci zničit sinicím potravu a tím je ničit. Vy teď říkáte, že na jejich rozšíření nemá vápnění vliv. Jak to tedy je?
S potravou je to sice pravda, ale to je jen nepřímý efekt. Nikdy jsme neslibovali, že vápno zabrání růstu sinic. Vápnění má připravit přehradu na vypuštění a na další kroky. Přírodu nelze znásilňovat. Existuje něco jako ekologická setrvačnost. Pokud chceme dosáhnout trvalých výsledků, musíme na to jít pomalu a podporovat přirozené přírodní procesy.

Jak tedy vápnění podpoří přirozené přírodní procesy?
Pracoval jsem na projektu hledání Achillovy paty sinic. Sinice je nejlepší likvidovat, když přezimují. Čekají v sedimentech na vhodné podmínky a to je nejlepší doba, kdy udeřit. Ne v létě, když jsou zakořenělé. Ekologičtější a ekonomičtější je zasáhnout je, když jsou nejzranitelnější. To je období v říjnu a listopadu a pak na jaře. Proto jsme v těchto měsících prováděli vápnění, které promění sinice, zmineralizuje je. Ale není to ze dne na den.

A co tuny fosforu, které přitékají do přehrady? Jak se bojuje s ním?
Vápnění je zároveň jednou z látek, která dokáže fosfor uzamknout tak, aby nebyl dostupný sinicím. Stejně jako soli hliníku, ten se používá například na Máchově jezeře. Fosfor uzamykají i soli železa. Čtvrtým způsobem je odsání fosforu do organismů. Tento princip rozvíjíme také, protože se snažíme změnit strukturu mikroorganismů v přehradě.

A proč nepoužíváte hliník a železo?
V brněnské přehradě je přirozený dostatek železa. Když byly obnažené břehy, bylo jasně vidět rezavé železité pramínky, které do ní tečou. Děláme analýzy a fosfor, který se dá do železa zamknout, už je uzamčen. Stále ale zvažujeme použití železa i hliníku na přítoku do přehrady. Myslím však, že vápno bylo dobrou volbou.

Je ekonomicky výhodné?
Je extrémně levné. Za tak málo peněz tolik muziky se jen tak nevidí. Je to však přípravný proces, běh na dlouhou trať. Leitmotiv celé akce je podpora přírodních procesů. Když nechceme použít brutální chemii, musíme si na výsledky počkat.

Nemůže vápnění nějak ohrozit okolní přírodu?
Nemělo by. Dokonce jsem se dozvěděl, že letadla, která vápník nad přehradou roznášela, řídili akrobatičtí letci. Byl jsem u toho a byla to úplná aeroshow. Dali si záležet, aby vápno dopadlo jen tam, kam patří. Měli to přesně spočítané a když foukal vítr, tak se nelétalo. Vápnění však vyhodnocujeme, v září budeme mít výsledky.

Je pravda, že příští rok bude přehrada vypuštěná?
Ne vypuštěná, ale upuštěná. Koncem září začneme upouštět. Spustí se na dvě stě dvacet metrů nad mořem. Vodní plocha je normálně dvě stě padesát hektarů, pak bude pětaosmdesát. Voda zůstane v horní části, kde je staré koryto řeky. Pak u hráze, tam bude hloubka asi šest metrů. Zase napouštět se bude nejdřív v roce 2010.

Jakou léčbu tedy v té době budete přehradě ordinovat?
Hlavní pilíře budou aerační systémy, tedy provzdušnění bahna. Když v sedimentech není kyslík, sinice si chrochtají blahem. Za druhé chceme aplikovat takzvanou bioaugmentaci, tedy použití probiotických kultur na sedimenty. To je lepší než bahno odvážet. Speciální bakteriální kultury společně s kyslíkem zpřetrhají sinicím kořeny v sedimentech a odvedou tak přímo na místě ohromný kus práce. Taky musíme srážet fosfor na přítoku. Už teď funguje nebo se staví sedmnáct čističek vody.

A budete ještě znovu vápnit?
To se uvidí, až po výsledcích v září, jestli to bude ještě potřeba. Mimo to však máme ještě doplňkové metody, jako je ošetřování vody různými přípravky, které se nasypou přímo z lodi. Dále máme takový kombajn na sinice, který je sbírá přímo z hladiny.

Budete nasazovat dravé ryby?
Pravděpodobně ano. Rybí populaci je třeba změnit. Kapři, candáti a cejni rozrývají dno a podporují tak sinice.

Kdy myslíte, že by mohla být přehrada čistá?
Ekologická setrvačnost je neúprosná. Osm deset let trvalo, než se sinice rozvinuly. Stejně dlouho to bude trvat, než ze sinic uděláme to, po čem toužíme. Když se podaří srážet fosfor na přítoku, tak to může ještě trvat šest, osm let. A to je optimismus.

Chodíte se koupat na přehradu?
Ne. Když jsou tam sinice, které hrozí vážnými zdravotními riziky, nebudu se tam koupat. Když tam někdo vleze, frajersky odhrnuje zeleň a říká, jaké to je smaragdové jezírko, vypovídá to o jeho inteligenci.

Autor: Barbora Fialová

23.6.2008 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Miroslav Sládek v létě 2016 v Ústí nad Labem
AKTUALIZOVÁNO

Republikána Sládka zatkla policie. Zásah jako proti dealerovi, tvrdí strana

Mladí studenti měli v sobotu imatrikulaci v brněnské Scale.
18

Ze základní školy rovnou na vysokou. Začal čtvrtý ročník dětské univerzity

Čtvrt roku života lvů v Brně: líbánky pokračují, lvíčata zatím na cestě nejsou

Brno /FOTOGALERIE/ – Stále se nemohou nabažit nového výběhu ani jeden druhého. Lev Lolek a lvice Kivu žijí v brněnské zoo již čtvrt roku, lidi se na ně mohou chodit dívat už dva měsíce. „Soužití Lolka a Kivu je od začátku velmi harmonické, zatím jsme mezi nimi nezaznamenali žádný konflikt. Oba velmi rádi tráví čas spolu, olizují se, hrají si,“ popsala život dvojice králů zvířat kurátorka chovů savců v brněnské zoo Dorota Gremlicová.

Tabule na České znovu svítí. Opravy zdržoval stožár na míru i déšť

Brno - Informační tabule v brněnské České ulici od pátku opět fungují. Mimo provoz byly téměř dva měsíce, kdy do nich na začátku září vrazil autobus. Tabule nějakou dobu fungovaly, ale pak do nich napršelo a zkratovaly.

AKTUALIZOVÁNO

Kotlářskou na den uzavřelo prasklé potrubí. Voda zaplavila garáže i hospody

Brno - Brno /VIDEO,FOTOGALERIE/ – Unikající voda z prasklého řádu zaplavila v pátek před druhou hodinou ranní Kotlářskou ulici v Brně a místo na více než čtyřiadvacet hodin uzavřela. Až do sobotního rána řidiči museli místo objíždět, kyvadlově mohly projíždět jen trolejbusy. „Od půl deváté ráno jsou zprovozněné dva jízdní pruhy, jeden ve směru od Pionýrské ulice, druhý od Kounicovy ulice," uvedli zaměstnanci vodáren na svém webu. Asfalt v ulici by měli položit v úterý.

Musíme se oklepat a vrátit se zpátky na vítěznou vlnu, velí útočník Hruška

Brno /ROZHOVOR/ – Šlo na něm poznat zklamání. Útočník hokejové Komety Jan Hruška se spoluhráči prohrál třetí utkání v řadě. V patnáctém kole extraligy doma Brňané podlehli Hradci Králové 1:2. Když pracně srovnali zásluhou Martina Erata, v závěru utkání rozhodl hostující kapitán Jaroslav Bednář. „Soupeř dobře bránil střední pásmo. Chytal mu výborně gólman. Myslím si, že měl v závěru i trochu víc štěstí,“ shrnul jedenatřicetiletý centr.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení