Brněnské veletrhy patří Brnu jen z třetiny. Už letos má být ale vše jinak. Minulí zastupitelé města před dvěma a půl lety schválili záměr koupit většinový podíl výstaviště od německých vlastníků Messe Düsseldorf. Situace je stále otevřená. Pokud většinový podíl koupí jiný zájemce, může areál výstaviště využít k jiným účelům. Tuto možnost ale veletrhy i Brno svorně vylučují.

Když Brno ztratí veletrhy, přijde o velkou část příjmů, návštěvníků a také o mezinárodní prestiž. Současná koalice chce proto situaci co nejdřív vyřešit. A má šanci. Město má totiž jako akcionář na podíl předkupní právo. „Je nutné využít opci k nabytí akcií tak, aby město neztratilo vliv a kontrolu nad strategicky důležitou společností. Ve spolupráci s vedením veletrhů zvážíme optimální využití výstaviště tak, aby neutrpělo veletržní podnikání v Brně," ujistil brněnský primátor Petr Vokřál.

Podobně před dvěma a půl lety mluvil i tehdejší první muž Brna Roman Onderka. „Brno má být většinový vlastník veletrhů," tvrdil bývalý primátor.

O dva a půl roku později sice stále není jasno, ale Onderkův nástupce je o krok dál. Na březen si totiž domluvil další schůzku s Messe Düsseldorf.

Primátor vylučuje, že Brno o veletrhy přijde. A také vedení veletrhů věří, že změnou majitele se nic nezmění. „Přeměna výstaviště například v zábavní park nemá komerční smysl a k využití pro developerský projekt musí dát souhlas město, což nepředpokládáme," zdůvodnil generální ředitel veletrhů Jiří Kuliš.

Nejdřív koupě akcií

Ani město nechce povolit na výstavišti cirkus nebo jiný zábavní park. Sportovní areál tam ale stát může. Aktuální otázka to však podle primátora není. „Nyní je nutné dořešit záležitost koupě akcií," zdůraznil Vokřál.

Messe Düsseldorf se chce svého podílu zbavit z ekonomických důvodů. Zpráva z Německa o prodeji podílu došla do Brna v roce 2012 po několika ztrátových letech. Zastupitelé města tehdy schválili záměr magistrátu většinový podíl odkoupit. Pokud ale nebudou jednat rychle, příležitost využije někdo jiný. Zájem o odkup měl také Jihomoravský kraj a pražský i bratislavský veletržní konkurent Incheba.Pro zvětšení klikněte.

Momentální jednání váznou na tom, že experti pracovali na posudcích cen akcionářského podílu. Svůj si pořídilo jak město, tak i Messe Düsseldorf. Nyní se má aktualizovat posudek, který zpracovala auditorská společnost PricewaterhouseCoopers. Na magistrátu vznikne expertní skupina, která připraví právní a ekonomické podklady.

V březnu se sejde primátor se zástupci společnosti Messe Düsseldorf, vedení radnice také plánuje výměnu zástupců města v orgánech akciové společnosti. Dosud v nich totiž sedí politici z bývalého vedení Brna.

Primátor: Cirkus na výstavišti odmítáme

Brno - Zánik veletrhů v Brně? Takový scénář brněnský primátor Petr Vokřál vylučuje. V lednu začal jednat s majoritním vlastníkem výstaviště Messe Düsseldorf o koupi podílu, který německá společnost nabízí. „Dohlédneme na to, aby se z výstaviště nestal zábavní park," ujišťuje Vokřál.

Avizoval jste, že situace se vyřeší do konce roku. Je to reálné?

Určitě. Dohodli jsme se, že se s Messe Düsseldorf jedenáctého března znovu sejdeme.

Co projednáte?

Vytvoření pracovních skupin pro posouzení ceny nabízeného podílu a hlavně se zaměříme na určení harmonogramu.

Výstavnictví tedy v Brně zůstane?

Jednoznačně. Chci rozptýlit obavy z toho, že veletrhy v Brně nebudou.

Chcete koupit všechny akcie, které Messe Düsseldorf nabízí?

Netvrdím, že město koupí jedenašedesát procent. Dohlédneme ale na to, aby někdo areál nepřestavěl na zábavní park nebo cirkus.

Jak toho docílíte?

Buď si dokoupíme majoritní balík, to znamená sedmnáct procent, abychom drželi jedenapadesát procent. Záleží na tom, kteří partneři se nám nabídnou. Reálná je i varianta dokoupení celého balíku jedenašedesáti procent.

Mluvilo se také o stavbě hokejového a fotbalového stadionu. Je reálná?

Fotbalový stadion je z mého pohledu nereálný. Diskuze o multifunkční hale vedeme. Musíme se na věc podívat jinýma očima než veletrhy. To znamená, jak naložit s areálem při zachování výstavnictví.

V areálu výstaviště po válce běhali bobři

Brno - Historie brněnského výstaviště začala v srpnu 1923. Právě tehdy brněnští radní rozhodli o stavbě veletržního areálu v Pisárkách. „Navrhl ho architekt Josef Kalous," připomněl architekt Zdeněk Müller.

Stavba začala v roce 1926. „Výstaviště se otevřelo roku 1928 akcí připomínající desáté výročí vzniku Československa," doplnil Müller.

V roce 1937 začaly pro areál těžké časy. „Po vyhlášení mobilizace ho využívali vojáci. Nejprve československá, po nacistické okupaci německá a nakonec Rudá armáda," řekla historička Milena Flodrová.

Válka zanechala na výstavišti šrámy. Zbyly z něj trosky kvůli častým náletům. „Do rozbořených hal se stěhovali ti, kteří přišli o domov při osvobozovacích bojích. Jeden muž si v areálu zřídil bobří farmu," dodala historička.

Mluvilo se dokonce i o likvidaci výstaviště. V roce 1947 ale začala jeho obnova, na které pracovalo mnoho brigádníků včetně Flodrové. Výstaviště přežilo také díky penězům na zahlazení válečných škod získaným od Zemského národního výboru.

V roce 1959 se konal první mezinárodní strojírenský veletrh. „Tehdy sláva brněnských veletrhů začala zase stoupat," sdělil Müller.