Když stát před lety převedl na kraje silnice druhé a třetí třídy, zanechal jim tím současně něco z dědictví komunismu: desetitisíce nevypořádaných soukromých parcel, na kterých silnice stojí. Jejich majitelé mají nárok na vyrovnání. Když se všechny nároky sečtou, je to tak vysoká částka, kterou kraj nemá. Proto se může dostat až do konkurzu.

Pracovníci krajské správy a údržby silnic o problému vědí už dlouho. „Kdyby to někdo trochu zorganizoval a pár lidí s pozemky pod silnicemi se domluvilo, tak pošlou kraj do konkurzu pro platební neschopnost. Což by byla určitě legrace. Problém se už léta neřeší, za takové situace by se ale už řešit musel,“ potvrdil silničář, jehož jméno je redakci Deníku známé, ale který si nepřál být jmenován s ohledem na své služební zařazení.

Výkupy přijdou na miliardu

Také představitelé kraje potenciální hrozbu přiznávají. „Konkurz nám v krajním případě hrozí, to je pravda. Kdyby najednou hodně lidí požadovalo náhradu za své pozemky, v jistném smyslu by to úplně kraj zruinovalo,“ řekl krajský radní Lubomír Šmíd. Jak ale dodal, nepředpokládá, že by se podobnou akci podařilo zorganizovat. Kraj se podle něj snaží pozemky pod svými silnicemi postupně vykupovat. Letos na tuto agendu vyčlenil sedm milionů korun.

Jenže pozemků je podle silničářů něco mezi osmi až patnácti miliony metrů čtverečních. „Celkové náklady výkupů včetně identifikace pozemků, ocenění, oddělovacích plánů a podobně odhadujeme na více než miliardu korun. Současným tempem výkupů tedy budeme hotoví za sto čtyřicet let,“ dodal radní Šmíd. Tak dlouho zřejmě vlastníci parcel pod silnicemi nebudou čekat. „Stát nebo kraj by si to měly hlídat a pozemky vykoupit. Jinak to skoupí někdo za ně. Nám už se kdosi ozval, že vezme všechny naše parcely,“ říká například Marta Nováková z Karlových Varů, které patří pozemek u Rajhradu pod kusem silnice z Brna do Mikulova.

Takových kousků, které patří každý někomu jinému, jsou po celém kraji desetitisíce. Spekulanti možná už hrají na možnost, že se jim skoupením většího množství pozemků podaří kraj a potažmo stát přitlačit ke zdi. Právníci si přitom nejsou jistí, jak by se kuriózní situace případné platební neschopnosti kraje řešila. „To je na hloubkový právní rozbor, něco takového se ještě nestalo. Jako právnická osoba se kraj do konkurzu jistě může dostat. Ale protože je zřízen ze zákona, nemůže zaniknout. A stát za kraje neručí, takže je hádanka, jak z toho ven,“ zamyslela se vedoucí katedry správní vědy na brněnské právnické fakultě Soňa Skulová. Kraj se podle radního Šmída spoléhá na vládní usnesení, podle kterého by měla výkupy urychlit výpomoc státní pokladny.