Planetárium v Brně dělníci přistavěli k tehdy pět let fungující hvězdárně. „Přístavba budovy s přednáškovým sálem, pozorovatelnou a projekčním planetáriem firmy Carl Zeiss Jena ZKP-1, které na klenbě o průměru osm metrů vytvářelo iluzi hvězdného nebe s několika nápadnými planetami a Měsícem, byla první větší proměnou. Dnes je to pro nás takzvané malé planetárium, které stále funguje. Takže třeba večer, když je špatné počasí a někdo dorazí na pozorování noční oblohy, tak v tomto planetáriu mu ukážeme, co by na obloze viděl, kdyby bylo hezky,“ zmínil ředitel Hvězdárny a planetária Brno Jiří Dušek.

V původním planetáriu se nyní také konají relaxace pod hvězdami. „Sál má kapacitu asi jen dvacet míst, ale skutečně funguje už šedesát let. Technicky je malé planetárium velmi jednoduché zařízení. Velmi zjednodušeně řečeno, máme velkou černou kouli, ve které je žárovka, a dírky a když zapneme světlo, proniká skrz otvory a na kopuli se ukážou hvězdy. A jak se koule otáčí, mění se obrazy,“ popsal princip Dušek.

Byť je technologie podle něj velmi jednoduchá, nic lepšího zatím nikdo nevymyslel. „Třeba na pozorování základních souhvězdí je stále ideální,“ podotkl.

Díky tomu, že po vzniku planetária jej lidé nalezli na stejném místě, jako hvězdárnu, se instituce na Kraví hoře rázem začala těšit velké popularitě. „Hvězdárna se brzy po dokončení planetária stala centrem školní výuky astronomie i popularizace astronomických poznatků mezi nejširší veřejností nejen v Brně, ale i v celém regionu jižní Moravy,“ uvedly na Internetové encyklopedii dějin Brna archivářky Markéta Jančíková a Alžběta Blatná.

Podle Duška je propojení planetária a hvězdárny v jednu instituci ve světě spíše ojedinělé, většinou působí tyto instituce odděleně. „Lidé si je ale většinou pletou. I když k nám přicházejí sledovat projekce do planetária, ne sledovat dalekohledem noční oblohu, stále říkají, že jdou na hvězdárnu,“ poznamenal.

Na Kraví hoře již od devadesátých let mají velké digitální planetárium, které od loňského roku promítá pořady i ve 3D. „Míří do něj většina návštěvníků, na pozorování noční oblohy ročně dorazí čtyři až pět tisíců lidí, do digitária 145 tisíc návštěvníků,“ uvedl Dušek.

Na film do digitária už vyrazila i studentka Anna Vlčková. „Projekce byla skvělá, byly jsme na 3D představení. Ráda bych ale někdy šla i na pozorování noční oblohy, to jsem zatím nezažila,“ poznamenala žena.

Hvězdárna a planetárium v datech
16. říjen 1954 – před pětašedesáti lety brněnská hvězdárna otevřela, tvořila ji jedna kopule s menším dalekohledem
30. srpen 1959 – slavnostně otevřelo planetárium, lidé mohli sledovat první pořady
1991 – po několika letech na Kraví hoře otevřelo velké planetárium
2010 – instituce získala svůj současný název, Hvězdárna a planetárium Brno
2010 a 2011 – rozsáhlá rekonstrukce
2018 – na Kraví hoře uvedli do provozu jedinečné 3D digitárium