Jihomoravský kraj nemá dostatečnou síť silnic vyšších tříd. Chybějí především klíčové rychlostní silnice. Jejich stavba se ovšem v poslední době potýká s dvěma velkými problémy. Hlavní plánované dopravní tepny totiž nechtějí ekologičtí aktivisté a část politiků. Podle ředitele brněnské správy Ředitelství silnic a dálnic Pavla Kremitovského jsou přitom nezbytné. „Bez R43 se zablokuje doprava v kraji,“ hrozí Kremitovský.
Kvůli vedrům se nedávno vyboulil asfalt na dálnici D5 na Tachovsku. Nehrozí na silnicích a dálnicích v okolí Brna ve vaší správě podobný problém?
V současné době denně kontrolujeme všechny silnice ve správě Ředitelství silnic a dálnic. Tedy silnice první třídy, rychlostní silnice a dálnice. Zatím nemáme žádnou informaci o tom, že se kdekoliv na území Jihomoravského kraje kvůli vysokým teplotám nadměrně vyboulil asfalt.
Jak se mohlo něco podobného vůbec stát. Bylo to místo nějak specifické, nebo to byla prostě náhoda?
Podobný problém na dálnici je ojedinělý. Za celou svou kariéru takovou závadu nepamatuji. Myslím, že je to nejspíše souhra náhod. Nemáme s tím vůbec zkušenosti. Je to výjimečné. Přesto se v poslední době něco podobného stalo třeba v Německu, tam také museli zavřít dálnici. My teprve budeme vyhodnocovat, co se stalo, a plánovat potřebná opatření.
Jak je vůbec náročné udržovat silnice v podobném počasí? Co přesně děláte?
Silnice udržujeme standardně. Sečeme trávu, čistíme odvodňovací zařízení nebo odstraňujeme různé překážky na vozovkách. Kromě toho je samozřejmě podle plánu opravujeme.
Dá vám velkou práci opravovat výtluky v silnicích?
Na dálnicích se výtluky takřka nedělají. Mají mnohem kvalitnější povrch než silnice nižších tříd, které spravuje kraj. Výtluky na dálnici či silnici první třídy se udělají jen výjimečně.
Ovšem silnice první třídy ve znojemské části Kasárna byla po zimě děr plná. Jak se to mohlo stát?
Tato silnice byla opravdu nejhůře poškozená v celém Jihomoravském kraji. Měla proto letos nejvyšší prioritu a jako první jsme ji opravili. Důvod, proč byla tak zničená, není úplně jasný. Roli sehrála zřejmě nevhodná konstrukce vozovky, hlavně její špatné odvodnění. Možná také zapůsobil o něco silnější provoz v místě.
Lze velmi horké léto srovnat s velmi tuhou zimou?
Dopad zimy na silnice je mnohem větší než dopad horka. Opakuje se totiž cyklus zmrazování a rozmrazování vody. Proto se trhají jednotlivé vrstvy silnic. Nemohu říct, že se při normálních letních teplotách silnice nějak výrazněji poškozují. Zima a teplo působí rozdílně. Měknutí asfaltu dělá menší škody než zmrazování.
Plánujete už nyní opravy, které budou po nadcházející zimě potřeba?
To není vůbec na pořadu dne. Opravy totiž řešíme až po skončení zimy. Ta bývá často nevýrazná. Proto opatření plánujeme až po ní.
Má jižní Morava dostatečnou síť silnic prvních tříd či dálnic?
V současnosti určitě ne. Nutné je především postavit rychlostní silnici R52 v úseku mezi Pohořelicemi a Mikulovem, silnici R43, rozšířit dálnici D1 na šest pruhů a zvýšit kapacitu jejího křížení s D2. Kromě toho musíme dořešit a dokončit velký městský okruh v Brně, rekonstruovat silnici I/53 z Pohořelic do Znojma včetně obchvatu Znojma a připravit rychlostní silnici R55 ve spodní variantě mezi Zlínem a Břeclaví.
Kdy se vůbec řidiči dočkají dostavby R52?
Předpokládáme, že do konce roku bude vydané územní rozhodnutí na mikulovský úsek a na úsek pohořelický. Vlastní stavba je závislá především na penězích ze státního rozpočtu. A také na tlaku, který vytvářejí proti stavbě silnice různé nevládní organizace.
close
zoom_in
Je dobré, aby směřování silnic řešili politici, nebo je to spíše problém pro odborníky?
O jakékoliv stavbě je podle mne nutné rozhodnout na základě technických údajů. Je třeba zjistit, jaké mají různé varianty vedení silnic dopady a pak je vyhodnotit. A objektivně nejlepší variantu prosazovat.
Kraj prosazuje variantu vedení R52 přes Mikulov, odpůrci z řad aktivistů naopak přes Břeclav. Počítáte s oběma variantami, nebo některou jednoznačně preferujete?
Co se týče R52, my máme jedinou trasu, a to je vedení přes Pohořelice, Mušovská jezera a Mikulov. O jiné trase nelze uvažovat. V současné době totiž pokračuje uzemní řízení, a pokud bychom změnili trasu, tak přípravu a stavbu R52 prodloužíme o tři až pět let.
Co říkáte na argumenty bojovníků proti R52, kteří tvrdí, že silnice bude zbytečně velká a že po ní bude jezdit jen pár aut?
Silnice R52 je součástí silničního systému nejen České republiky, ale i Polska a Rakouska. Propojuje Balt s Jadranem. A při její dostavbě mluvím jen o úseku dlouhém třiadvacet kilometrů. Zbývající část cesty je vedená ve čtyřpruhu buď jako dálnice, nebo rychlostní silnice. Je tedy nelogické, aby poslední kousek zůstal ve stávajícím dvojpruhu. A to nejen kvůli předpokládanému zvýšení intenzity dopravy, ale i kvůli zajištění bezpečnosti.
Jsou na R52 peníze? Kolik má stát?
Dostavba bude stát mezi devíti a desíti miliardami korun. V současné době se výrazně snížil objem peněz určených na výstavbu dálnic a silnic první třídy, které vláda a parlament poskytují. Kvůli celosvětové krizi není dostatek peněz zatím ani u nás.
Je pravda, že české dálnice jsou nejdražší v Evropě? Média stále srovnávají cenu dálnic u nás a v zahraničí.
Ministerstvo dopravy České republiky na začátku roku uspořádalo seminář k této problematice. Zúčastnili se jej zástupci investorů z Německa, Rakouska a České republiky. Jednání pak potvrdila skutečnost, že nelze stanovit jednotnou cenu za kilometr dálnice. V Rakousku, Německu a Česku bývá rozdíl ceny jednoho kilometru dálnice na různých místech stejné země až trojnásobný.
Jak to vypadá s R43? Zkomplikovalo situaci nějak zrušení brněnského územního plánu, kde je zakreslena?
Samozřejmě zkomplikovalo. Přípravu silnice vždy zkomplikují jakékoliv negativní postoje všech účastníků příslušných řízení. Bohužel se přitom většinou jedná o řešení podružných technických problémů. To pak oddaluje celkové řešení přípravy a stavbu trasy. Zvyšuje to dopravní zátěž dotčených obcí, měst a ohrožuje dopravu v celém kraji.
Jaká varianta je výhodnější? Trasa přes Bystrc, nebo Boskovickou brázdou?
Ředitelství silnic a dálnic jasně preferuje bystrckou variantu. Jsme přesvědčeni, že je to jediná varianta, která může v návaznosti na provázání s rychlostní silnicí R35, velký městský okruh v Brně a rozšíření dálnice D1 u Brna vyřešit dopravní situaci v Jihomoravském kraji.
close
zoom_in
Silnice I/43 je už teď přetížená auty. Dokážete si představit, jak by vypadala třeba za deset let, pokud nebude stát R43?
Úsek silnice u Brna bude v takovém případě kvůli kolonám aut neprůjezdný stejně jako velký městský okruh a dálnice D1 u Brna. Situace ve městě bude vypadat podobně, jak to nyní vypadá na severu Brna kvůli uzavírkám při stavbě tunelů Dobrovského.
V Bystrci má silnice R43 vést tunelem. Není to příliš technicky náročné a drahé?
S variantou vedení trasy tunelem jednoznačně počítáme. Je výhodná především kvůli snížení dopadu na lidi v bystrckém sídlišti.
Kolik bude stavba R43 stát?
To dnes nemohu říct. V současné době totiž nelze cenu přesně vyčíslit. Nyní je totiž stavba v etapě schvalování studie vlivů na životní prostředí. Ještě tedy není jasná její definitivní varianta, a tedy ani cena. Určitě to ale budou desítky miliard.
V poslední době se také objevil problém s obchvatem Kuřimi. Varianta jižní trasou, kterou prosazuje vedení města, se nelíbí Brňanům, a naopak Kuřim je proti severní variantě. Jaké je ideální řešení?
Zásadní problém Kuřimi podle mne není, zda u Kuřimi bude tunel, nebo severní či jižní obchvat. Zásadní a nejdůležitější otázka je, jak zamezit průjezdu tranzitní dopravy městem. My jsme přesvědčeni, že tento problém je možné řešit zpomalením průjezdní doby Kuřimí. Dosáhnout toho lze postavením okružních křižovatek, světelných křižovatek a dalších technických opatření, která zajistí dodržování rychlosti padesát kilometrů v obci, zvýší bezpečnost provozu a vyloučí tranzitní dopravu. Varianty řešení obchvatu Kuřimi projednáváme se zastupitelstvem města už zhruba jeden a půl roku. Počítáme s tím, že jednání obnovíme po prázdninách.
Mluvil jste teď o řešení pro Kuřim. Co však lidé na severu Brna? Starosta Řečkovic Ladislav Filipi tvrdí, že v případě jižního obchvatu budou řidiči volit cestu skrz Brno a zahltí Hradeckou ulici. Máte odlišní názor?
Ne. V plánech na spojení budoucí R43 a stávající I/43, které zároveň poslouží jako obchvat Kuřimi, se nám jako nejlepší zdá varianta takzvaným severním propojem. Na jihu bychom totiž museli stavět tunel. Jenže Ředitelství silnic a dálnic může za státní peníze stavět jenom dálnice a silnice prvních tříd. Tunel proto nebude součástí silnice první třídy a platit by jej musel kraj a město. Pokud by jej i přesto postavili, veškerá doprava ze severu by se tak přivedla do Brna ke Globusu. Zahltila by velký městský okruh a v podstatě celý týden by to tam vypadalo jako v pátek či v neděli večer.
Aktivisté protestují také proti tangentám na jih od Brna, která mají propojit největší silnice v oblasti. Jsou skutečně potřeba?
Postavení tangent je důležité pro zajištění celého systému dopravy jak pro brněnskou aglomeraci, tak pro kraj. Ale prvně je třeba postavit rychlostní silnici R43.
Nenahradilo by tangenty jen rozšíření dálnice D1? Její dráhu částečně kopírují.
Rozšíření D1 bude řešit intenzivnější dopravu přímo na dálnici. Tangenty jsou ale důležité k zajištění propojení mezi R43, R52, dálnicemi D1 a D2 a velkým městským okruhem. Poslouží jako jižní obchvat celého Brna.
A kdy se mají Brňané těšit na dobudování velkého městského okruhu?
To je záležitost našeho Závodu Brno, ne Správy Brno. Ovšem obecně mohu říct, že to záleží především na přísunu peněz od investora, tedy od státu.
close
zoom_in
