S podobnou stížností se na brněnské zastupitele obrátil bývalý docent Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity Ivan Novotný i ohledně dalších staveb. Vadí mu například plánované spojení budoucího hlavního nádraží s roztroušenými zelenými plochami. „Centrální komunikační uzel musí být v samém středu města a návaznost vlaků, autobusů, metra, tramvají od sebe nesmí být dál než pět minut. Z toho pohledu je navrhovaný bulvár čistá fantasmagorie,“ komentoval.

Přesto podle něj zeleň do města patří. Záleží ale na její formě. „Každé město musí dýchat. Ale zelené plochy musí být kompaktní a integrované a ne rozdrobené na těžko udržovatelné proužky sloužící jen psím exkrementům,“ zmínil.

Omezovat plochy určené pro stromy nebo trávu se v plánech na velké stavby či opravy náměstek pro investice Robert Kerndl ani přes stížnost nechystá. „Stromů není nikdy dost. Naopak vítám snahu o to, aby jich bylo ve městě co nejvíce. I za tu cenu, že lidé budou muset jít třeba o padesát metrů dál. Jestli zaznívají argumenty, že zeleň do centra nepatří, jsou to naprosto liché představy. Potřebujeme ji například kvůli přirozenému zastínění,“ řekl.

Vyřešit je podle něj nutné především zálivku stromů. „Musíme maximálně využít dešťovou vodu, byť i té je málo,“ zmínil náměstek.

Oblíbená akce Veveří Eichhorn byla letos věnovaná bitvě z dubna 1945 mezi německou a Rudou armádou. Nadšenci lidem předvedli napadení německé jednotky ruskými kozáky a osvobození hradu Veveří.
Rudoarmějci osvobodili hrad Veveří. Bitva připomněla střet z dubna 1945

Novotný však navrhuje nechat větší zelené plochy, například lesoparky, na okrajích města. „Brno má naprosto ideální výškový reliéf jak pro oddychové zóny, tak pro kompaktní zástavbu. Ale na rovné plochy nemohu cpát lesoparky. Těch je dostatek na konečných hromadné dopravy takřka ve všech směrech,“ dodal.

Stromy i volné travnaté plochy patří do města i podle brněnského architekta Petra Hrůši. „Je to oživení veřejného prostoru alejemi nebo dobře udržovanými plochami trávy, kde se dá polehávat. Záleží ale také na konkrétním zpracování zahrady nebo parku, aby nebylo místo třeba nebezpečné a nemuseli jej lidé obcházet a tím si také cestu prodlužovat,“ vysvětlil odborník.

Sociální byt, ilustrační foto.
Projekt bydlení bezdomovců končí. Město už má plány na další

Zeleň ve městě

- počet stromů: nyní sedmnáct tisíc v městských stromořadích

- parky: Veřejná zeleň města Brna spravuje například Tyršův sad, parky Koliště, Lužánky, Špilberk a Denisovy sady

- kritika: zelené plochy zbytečně prodlužují vzdálenost staveb od napojení na dopravu, slouží jen k venčení psů

- odborník: ve městě jsou parky a stromy potřebné