Na vině je podle sdružení především špatné hospodaření brněnských příspěvkových organizací a nedostatečná spolupráce mezi městem, krajem a státem. „Například Národní divadlo Brno stojí město přes 270 milionů korun ročně. Přestože má ve jméně Národní a navštěvují ho i mimobrněnští diváci, živí ho město. Přitom ve vedení Brna i Jihomoravského kraje stojí stejná politická strana, ale nejsou schopní se domluvit," vadí Petrovi Janu Kryštofovi z Brna kulturního.

Nelíbí se mu ani spolupráce se státem. „Vzhledem k tomu, jak rychle se mění vlády a ministři kultury, není to jednoduché. Proto je ale potřeba, aby s ním jednal rychlejší, tvrdší a důslednější vyjednavač, než je náměstkyně primátora Jana Bohuňovská, která se na kulturu tolik nesoustředí," dodal Kryštof.

Podle náměstkyně se ale spolupráce s krajem a státem rozvíjí. „Od státu jsme loni na divadlo získali přes pět a půl milionu korun. Větší příspěvky očekáváme až po zakotvení povinnosti státu víc se podílet na nákladech těchto divadel v zákoně," upozornila Bohuňovská.

Mluvčí Jihomoravského kraje Denisa Kapitančiková dodala, že na chod brněnského národního divadla kraj přispívá dlouhodobě, právě kvůli nadregionálnímu charakteru. „Letos jsme přispěli 840 tisíc korun, od roku 2009 dohromady 11,5 milionu korun," vypočítala Kapitančiková.


Kulturní příspěvkové organizace zřizované Brnem:Národní divadlo Brno
Městské divadlo Brno
Centrum experimentálního divadla
Divadlo Radost
Filharmonie Brno
Knihovna Jiřího Mahena
Muzeum města Brna
Dům umění města Brna
Hvězdárna a planetárium

Při víc než čtvrtmiliardové roční spotřebě divadla je ale podle Brna kulturního tato částka téměř zanedbatelná. „Kdyby se kraj a stát podíleli na jeho zřizování, kromě lépe rozdělených peněz by také mohli lépe kontrolovat hospodaření divadla," myslí si Kryštof. To je podle Brna kulturního společný problém příspěvkových organizací.

Vedení kulturních organizací, které Brno zřizuje, plánuje vyrovnaný rozpočet. Výjimkou je Knihovna Jiřího Mahena v Brně, která počítá s mírným ziskem. „Prodáváme suvenýry se jménem knihovny jako hrnky nebo placky. Část peněz dostáváme také za pokuty a pořízené registrační karty. V příštím roce plánujeme vydělat přes třicet tisíc korun, v roce 2017 dvakrát tolik," podotkla ekonomka knihovny Irena Antošová.

S penězi nemá problém ani brněnská hvězdárna a planetárium. „Na rozdíl od divadel dostáváme jen necelých devět milionů korun, ale máme výbornou návštěvnost. Provoz pokrýváme ze vstupného a peníze od města můžeme investovat do vybavení a výroby nových pořadů. Pokud nechceme přijít o návštěvníky, musíme jim nabízet pořád něco nového." upozornil ředitel hvězdárny Jiří Dušek.

Výdělky ale podle Bohuňovské nejsou důležité. „Příspěvkové organizace v oblasti kultury nemají mít zisk, ale uspokojovat lidi," upozornila.