Lidé jsou podle vyjádření zástupců dobrovolnické iniciativy Grand bez jídla, léků a základních hygienických potřeb odkázaní jen na jejich pomoc. „Těhotné ženy, malé děti a seniorky přebývají v katastrofálních podmínkách, přičemž město Brno ani jiná státní instituce neprojevují ochotu situaci koncepčně řešit či poskytnout pomoc,“ uvedla dobrovolnice Kristina Studená.

Společně s kolegy tvrdí, že vedení města nezajistilo včasné vyvážení mobilních toalet nebo podmínky pro převaření vody z cisterny. Vedoucí tiskového střediska magistrátu Roman Burián reagoval, že město pro uprchlíky nezřídilo tábor, ale dočasnou plochu pro pobývání do doby, než se vyřeší situace s žádostmi o humanitární pomoc.

Uprchlíci mají k dispozici tři stany, čtyři mobilní toalety a lavice se stoly pro zhruba šedesát lidí. Dvakrát denně prostor navštěvují pracovníci odboru sociální péče, interkulturní pracovníci a další specialisté v doprovodu tlumočníků. Lidé tam mají možnost volného pohybu.

Představitelé Brna minulý týden v pátek uvedli, že většina Romů před nádražím pochází z ukrajinsko-maďarského pomezí a že do Brna přijíždějí jen na pár dní kvůli výplatě dávky. Podle aktivistů jde však o pestřejší skupinu, ve vyjádření vedení města cítí rasistický podtext.

„Lidé ve stanovém táboře řeší různé situace a každý je v jiné fázi procesu registrace. Jelikož nikdo neposkytuje ženám poradenství, nemůže nikdo tvrdit, že jsou zde výhradně za účelem získání dávek,“ uvedla další z dobrovolnic Anna Demčuk.

Dočasná ochrana

Podle města se ve středu u Grandu pohybovalo osmdesát až devadesát lidí a úředníci na místě prověřovali jejich individuální situaci. Většina z nich jsou podle Romana Buriána držitelé dočasné ochrany, kteří odmítli či opustili ubytování přidělené asistenčními centry pomoci, například v cizineckých zařízeních Vyšní Lhoty nebo Bělá-Jezová, a nemají tak nárok na opakovanou dávku. „Lokalitu ve středu navštívili také lékaři ze Společnosti Podané ruce a prověřili zdravotní stav uprchlíků za přítomnosti tlumočníků. Nezjistili žádný vážný zdravotní problém,“ uvedl Burián.

Lidé využívající stany nedaleko nádraží Grand také dostali informaci o každodenní možnosti využití lékařské ordinace. Ke čtvrtku podle Buriána prostor využívalo kolem patnácti lidí.

Místo několikrát denně v různých časech včetně nočních hodin kontrolují také strážníci. „Žádné bezpečnostní potíže spojené s uprchlíky jsme v posledních dnech nezaznamenali,“ řekl Deníku Rovnost mluvčí městské policie Jakub Ghanem.

Travnatý ostrůvek před hlavním nádraží, kde dříve ukrajinští uprchlíci přebývali, nechal magistrát oplotit. „Jednotlivci se po městě příležitostně pohybují a ani neexistuje zákonný důvod je v tom omezovat. Nejčastěji se ale zdržují mezi stany, kde mají k dispozici mimo jiné vodu a toalety. Skupinky, jaké byly vidět v předchozích týdnech u hlavního nádraží a v okolí, se už ale podle naší zkušenosti netvoří,“ sdělil Ghanem.

Provizorní přístřeší

V podchodu tito lidé podle něj v posledním týdnu už nepřespávali právě díky tomu, že získali provizorní přístřeší.

Romští uprchlíci z Ukrajiny jsou také ve stanovém městečku u Ostrovačic na Brněnsku, které zřídil Jihomoravský kraj. Slouží pro krátkodobé ubytování. Podle krajské mluvčí Aleny Knotkové jich tam v pátek ráno bylo zhruba čtyřicet.

Čekají na ověření, zda nemají také maďarské občanství, což by znamenalo, že v České republice nedostanou stejnou pomoc jako ostatní uprchlíci z Ukrajiny. „Stále nemáme výsledky lustrace z maďarské strany. Ve stanovém městečku se uprchlíkům věnují a provoz zajišťují pracovníci IQ Roma servis,“ sdělila Knotková.

Na místě působí sociální pracovník, tlumočník nebo jeden člověk na úklid. „Uprchlíci dostávají třikrát denně jídlo. Na snídani nejčastěji rohlíky, paštiky, croissanty, dále teplý oběd, na večeři mívají nejčastěji bagety, ovesnou kaši,“ vyjmenovala Knotková.