Nad Brno se řítí nepřátelská letadla nesoucí ničivé atomové bomby. Lidé nacházející se v oblasti hlavního nádraží mají na záchranu životů jen pár minut. Jejich jediná šance? Denis, kryt pod Petrovem. Nyní běžně nepřístupný unikátní podzemní prostor, který vznikl v padesátých letech minulého století, mimo jiné právě jako kryt pro tisíce lidí při atomovém útoku, se zřejmě již za pár měsíců otevře návštěvníkům.
O případném zpřístupnění má být jasno již v září a první návštěvníci se do krytu podívají záhy. „Zpřístupnění právě intenzivně řešíme, třeba v pondělí máme přímo v prostoru schůzku s bezpečnostními techniky, kteří řeknou, zda bude potřeba dělat nějaké stavební úpravy. Ale kryt má několik východů, takže věřím, že zásahy nebudou nutné,“ uvedl náměstek brněnské primátorky Jiří Oliva. Po ujasnění podrobností chce návrh posunout na radu města.
Kryt je vlastně soustavou chodeb. „Jmenuje se Denis, protože leží pod Denisovými sady. Dělníci jej začali budovat pravděpodobně již koncem druhé světové války, poslední fáze stavby skončila v padesátých letech. Celková délka do sebe zalomených chodem je kolem devíti set metrů,“ popsal prostor znalec brněnského podzemí Aleš Svoboda.
Kryt Denis
Vznik: dokončený v padesátých letech minulého století
Místo: skalní masiv pod brněnskou katedrálou sv. Petra a Pavla, jeden z rohů se nachází přímo pod půdorysem chrámu
Vzhled: soustava chodem dlouhých necelý kilometr
Účel: bunkr pro dva až tři tisíce lidí ze spádové oblasti brněnského hlavního nádraží při leteckém nebo atomovém útoku
Současné využití: jako kryt ho již nelze používat, jsou v něm uschované zbytky zbourané Královské kaple, která stávala na brněnském Dominikánském náměstí
V krytu se mělo při náletech ukrýt až tři tisíce lidí ze spádové oblasti hlavního nádraží. „Byl postaven tak, aby sloužil i při atomovém útoku. Dal se hermeticky uzavřít, má dvě samostatné hluboké studny, elektrocentrálu a další vybavení. Lidé v něm mohli s dostatečnými zásobami vydržet dva až tři dny,“ poznamenal Svoboda.
Nyní by prostor jako kryt již sloužit nemohl. „Teď má jedinou funkci, slouží jako depozitář pro části zbourané Královské kaple,“ zmínil Svoboda.
Podle radního Olivy se správy krytu po zpřístupnění ujme zřejmě brněnské Turistické informační centrum. Další jednání se má odehrát příští týden. „Potvrzuji, že máme zájem kryt pod Petrovem zpřístupnit veřejnosti. Už jednáme s městem. Právě kvůli tomuto stále nedokončenému jednání ale do větších podrobností nemůžeme zabíhat,“ řekla mluvčí centra Adéla Nováková s tím, že rozvoj a zpřístupňování podzemí je pro instituci prioritou.
Nejnověji do jeho správy přibyl první zpřístupněný vodojem pod Žlutým kopcem. O jeho komentované prohlídky byl extrémní zájem, vyprodaly se za pár minut. „Příští týden chceme vypsat nové termíny,“ pozvala Nováková.
Na otevření nového prostoru pod Petrovem se těší i Terezie Šíblová. „Navštívila jsem už podzemí pod Zelným trhem, kasematy na Špilberku i kostnici u svatého Jakuba. Byl to rozhodně zajímavý zážitek, takže budu ráda, když se zpřístupní více prostor pod Brnem. Návrh na otevření krytu pod Petrovem vítám,“ řekla žena.
Již několik let mají lidé možnost se podívat do dalšího brněnského krytu, bunkru 10-Z pod Špilberkem. Ten byl po celá léta přísně utajený, sloužil jako atomový bunkr pro politické představitele města a kraje.
