Podle našich informací se Ukrajina snaží získat jaderné zbraně, uvedl nedávno šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. V tu chvíli Adam Ožana z Brna zpozorněl. Ne že by výroku věřil. Jen v tu chvíli bylo jasné, jakým směrem se válka může ubírat. Proto se stejně jako řada dalších Brňanů začal připravovat na nejhorší. „Lepší být připraven, než překvapen. Nakonec před týdnem nikdo nevěřil, že by Rusové napadli Ukrajinu. Stejně tak si nemůžeme být jistí, že Putin nerozpoutá jadernou válku. Objednal jsem si plynové masky a další věci, které by se mohly hodit. Také přemýšlím o zbrojáku a nějakém neoficiálním vojenském výcviku,“ svěřil se muž.

Případné rozšíření konfliktu dál na západ Evropy nedává spát celé řadě obyvatel Brna. Například v Brně-severu evidovali tolik dotazů na protiletecké kryty, že museli vydat oficiálně vyjádření. „Množí se dotazy veřejnosti na množství a polohu krytů na území naší městské části. Máme aktuálně v evidenci šest krytů odolných proti tlakové vlně, vybavených filtroventilací, a dva lehké protiradiační úkryty. Kryty se nachází v domech s obecními byty. Krátkodobě v řádu hodin můžeme ukrýt cca šest set lidí, dlouhodobě v řádu dnů zhruba 350 lidí,“ uvedla starosta městské části Martin Maleček.

Asistenční centrum pomoci uprchlíkům na brněnském výstavišti a stavba dětského koutku z darů firmy Ikea.
Pomoc válečným uprchlíkům v Brně: Ukrajinci řeší, co bude dál s jejich životy

Po celém Brně jsou pak protileteckých krytů desítky, přičemž by měly být schopné pojmout tisíce lidí. Nachází se například v lesoparku Akátky, pod Kounicovou ulicí, jižním nádražím, v Pisárkách, na Stránské skále a dalších místech. „Momentálně neudržujeme kapacity v oficiálních krytech tak, jak jsme to znali z dob před rokem 1989. Aktuálně jsou v Brně dva původní velké kryty – 10-Z v Husově ulici a Denis na Nových sadech,“ informovala Radka Loukotová z tiskového centra brněnského magistrátu.

Nastínila tak v souvislosti s válkou tři skutečnosti. Předně riziko rozšíření válečného konfliktu až do České republiky je aktuálně mizivé a našem území akutně nehrozí situace vyžadující ukrytí obyvatelstva.

Za druhé krytů je málo a řada z nich zastaralá až neschopná provozu, neboť po Sametové revoluci se staly nepotřebné a jejich údržba příliš drahá. „Před přibližně pětadvaceti lety disponovala městská část čtyřiadvaceti plnohodnotnými kryty a šesti protiradiačními úkryty. Kapacita poklesla cca šestinásobně,“ doplnil Maleček.

Vnoučata Nestora Wojtecka, které spolu se svými snachami přivezl do České republiky.
Pomoc bývalým parťákům. Draci dovezli ukrajinského správce stadionu s rodinou

Za třetí jsou protiletecké kryty jen jedním z prvků ochrany obyvatelstva. Aktuální legislativa počítá především s využitím improvizovaných úkrytů – sklepy, podchody. Obecně stavebně kryté prostory, vyjma sklepů pod panelovými domy. Při zhroucení konstrukce stropy sklepů totiž neunesou tíhu trosek. „Stálé tlakově odolné úkryty byly budovány po druhé světové válce pro účely ochrany před globálním jaderným konfliktem. Technologie v čase však zásadním způsobem pokročily a je mnohdy i při rychlém zachycení jaderné hrozby takřka nemožné zajistit přesun obyvatel do těchto úkrytů. Naopak vlivem urbanizace hrozí velké riziko jejich osob ve venkovním prostoru, tedy mimo ochranu jakékoli budovy v okamžiku výbuchu. Z tohoto je zřejmé, že je princip improvizované ochrany daleko efektivnější,“ vysvětlila mluvčí českých hasičů Pavla Jakoubková.

A jaký je tedy správný postup v případě jakékoli hrozby? Poslouchat sirény a poté se ukrýt co nejrychleji v nejbližší budově. Tam provést nezbytná opatření podle druhu hrozby – například zavření a zalepení oken a dveří, nebo ukrytí ve sklepních prostorách či naopak ve vyšších patrech. Sledovat zprávy, poslouchat rozhlas.