Kamenný hodinový stroj na náměstí Svobody Stanislava Sýkoru zajímá už z titulu jeho povolání. Je totiž hodinář. A získat kuličku, která z novodobého orloje každé dopoledne s úderem jedenácté hodiny vypadne, považuje za věc profesionální cti. Zatím se mu to nepovedlo, v boji o skleněný suvenýr mu i dva týdny po odhalení hodin denně konkurují desítky dalších zájemců. Ve čtvrtek však všichni čekali marně. Kulička z hodin nevypadla.

O tom, že jsou nové hodiny na náměstí porouchané, Sýkora vůbec nepochybuje. „Jsem si naprosto jistý, že z nich ve čtvrtek nic nevypadlo. Chodím se na hodiny dívat každé dopoledne, pracuji totiž v nedalekém hodinářství. A kuličku bych měl rád v obchodě,“ vysvětlil Sýkora, který se obrátil na Brněnský deník Rovnost.

Ve čtvrtek hodinu před polednem se před novými hodinami jako obvykle sešel s několika desítkami dalších lidí, které černý obelisk z africké žuly denně přiláká. Lidé stáli u všech čtyř otvorů, odkud může kulička vypadnout. A čekali na úder jedenácté. „Každou celou hodinu stroj zahraje krátkou melodii. Jenže tentokrát bylo ticho. A kuličku z hodin nikdo nevytáhl. Kolem byla spousta svědků, navíc je na otvory v kameni celkem dobře vidět. Troufám si tvrdit, že je nemožné, aby kuličku někdo jen tak schoval a odešel,“ kroutí hlavou hodinář.

Odborníci, kteří na chod neobvyklé časomíry dohlížejí, jsou z jeho pozorování na rozpacích. Porucha je podle nich nepravděpodobná. „Funkce stroje denně monitorujeme a na náš dispečink nedošlo žádné hlášení o poruše. V pátek tuto domněnku nicméně ověříme testem za účasti zástupce výrobce,“ konstatoval generální ředitel Technických sítí Brno Michal Čoupek.

Stejně dobře podle správců hodin mohlo dojít i k tomu, že kuličku nikdo nevyzvednul. A tak zůstala uvnitř přístroje. „Nebo prostě skončila v kapse některého šťastlivce, aniž by si toho ostatní všimli,“ poznamenal Čoupek.

Ať už ve čtvrtek zvědavce shromážděné kolem hodin klamal zrak nebo se skleněná kulička uvnitř přístroje skutečně zatoulala, budí nová dominanta náměstí Svobody mezi lidmi značný rozruch. Někteří jí vyčítají falický tvar. Jiní vysokou cenu i nákladnou údržbu. Dalším vadí, že je velmi obtížné poznat na hodinách čas. „Lidé se nás na hodiny ptají pořád. Většinou se jim nelíbí, mají z nich legraci nebo jsou vzteklí z toho, kolik to stálo peněz. Připravili jsme pro turisty letáček s návodem, jak se na nich odečítá čas a kdy vypadává kulička,“ potvrdila například jedna z pracovnic Turistického informačního centra v Radnické ulici.

Josef Pejchar z restaurace v obchodní galerii Omega prý zažil už i hosty, kteří s úderem jedenácté vyskočili od plných talířů. „Nejdřív jsem se lekl, že oba muži utíkají bez placení, ale pak mi došlo, že je zajímá kulička z hodin. Za chvíli byli zpět. Pochopili, že kuličku mezi desítkou zájemců neukořistí,“ dosvědčil číšník.

Polapit skleněnou kuličku se v úterý pokusil i Jakub Šmerák. Čekal na ni ale marně. „Lidé se u hodin popostrkují. I když spíš nenápadně, aby nebylo tolik vidět, jak velký o ni mají zájem. Myslím, že je to nová brněnská atrakce. Já osobně jsem boj o kuličku ale vzdal, nebudu se s nikým plácat přes ruce,“ povzdechl si Šmerák.