Li Chunbo se ale musel obejít bez lampionových průvodů, barevně vyzdobených dveří a oken i jeho nejoblíbenějších matčiných plněných knedlíčků, bez kterých si v Číně oslavy neuměl představit. „Číňanů je totiž v Brně velmi málo. Na první pohled to tak nemusí vypadat, protože Čechům často splývají s Vietnamci," vysvětluje šestatřicetiletý Li Chunbo.

Čínskou přímořskou provincii Shatung opustil v sedmadvaceti letech a už sedm let učí čínštinu v brněnské jazykové škole Belingua. „Kvůli alkoholu se nepřipojuji ani k českým oslavám silvestra. Výjimku jsem udělal jen loni, kdy mě přátelé pozvali do vinného sklípku na jižní Moravě, kde se tančilo a zpívalo. Moc se mi to líbilo," vzpomíná muž.

Oslavy Nového roku jsou v Číně oslavami jara a mají už víc než čtyři tisíce let starou tradici. I díky tomu dostal své jméno. „Chunbo znamená příliv jara. Rodiče mi ho dali, protože jsem se narodil 1. února, tedy začátkem jarních oslav," vysvětluje.

V Číně podle něj oslavy zahrnují uctívání předků, modlitby za dobrou úrodu a hostiny v kruhu rodiny a přátel. „Jíme rýžové koláčky, čínské knedlíčky, jarní závitky a především kachnu, ryby a vepřové," vypočítává Číňan.

Podle čínského horoskopu je každý rok zasvěcený jednomu ze zvířat. „Letošek patří koni. Ten je pro nás nejenom symbolem pro cestování a vášeň, ale také přináší rychlý úspěch. Je to inteligentní zvíře milující svobodu a soutěžení," nastiňuje Li.

Protože učení a překládání je nejen jeho prací, ale i zábavou, chce v budoucnu v Brně založil čínské gymnázium nebo alespoň školku. Tím ale jeho podnikatelské plány nekončí. „V České republice by se dobře prodávaly i mé oblíbené masem a zeleninou plněné knedlíčky. Jen najít výrobce," dodává.