Pouť zahrnuje cestu z Pohořelic na brněnské Mendlovo náměstí, tedy zhruba dvaatřicet kilometrů. Lidé na ni projdou Ledce, Rajhrad a Modřice. Je určená k připomínce událostí z května 1945, tedy vyhnání německy mluvících obyvatel Brna.

Jen se jde symbolicky v opačném směru – z Pohořelic do Brna, jako tomu bylo loni poprvé. „Nechceme mrtvé vyvádět ven z kraje, ale naopak jim říct, tady jste doma," prohlásil římskokatolický kněz Jan Hanák.

V Pohořelicích se ráno sešli především potomci Němců, ale i mladí lidé, pamětníci té doby, zástupci krajanských sdružení i hosté z Rakouska a Německa. „Jsem potomek účastníků pochodu. V Brně žiji skoro celý život, ale jen díky tomu, že moje matka tehdy nebyla v Brně, ale se svojí matkou, tedy mojí babičkou mimo město. Babička byla českého původu, jenže německé národnosti. Zabili ho měsíc před tímto pochodem při náletu na Brno," vzpomínala šedesátiletá Brňanka Miluše Nechvátalová.

Protože měla rodina vazby na Němce, museli pochod absolvovat. Její tehdy devítiletá matka se mu vyhnula jen náhodou, a to i když byla Češka a mluvila česky. „Dostali speciální pásky a nesměli ani chodit do školy," doplnila žena.

Celá německá část její rodiny pochodem prošla, sice přežili, ale kvůli pochodu i následnému komunismu dnes nemají s českou částí rodiny vazby. „Vlastně jsme je tím ztratili, a tak i část sebe," řekla Nechvátalová.

Z průvodu se lidé na sobotním pochodu postupně odpojovali nebo připojovali díky zvláštním autobusovým linkám, které po celou dobu kyvadlově jezdily podél trasy. Vyvrcholení Pouti smíření se odehrálo na brněnském Mendlově náměstí okolo šesté hodiny večer.

Na poutníky tam čekaly desítky protestujících. Chtěli vyjádřit nesouhlas s Poutí smíření. „Náš klub KSČM se ohradil a odsoudil smiřování se sudetskými Němci. Nesouhlasíme, aby byli zváni do Brna. Je to pošpinění památky obětí nacistické okupace a proti všemu, co přinesly výsledky druhé světové války. Jde o přepisování historie, historicky se dá doložit, že při pochodu nikdo nezemřel a nešlo tedy o pochod smrti," myslí si člen brněnského zastupitelstva za KSČM Jiří Hráček.

Brňané by se podle něj neměli omlouvat a smiřovat za události, které se tehdy odehrály. „Pokud bychom o nějakém smíření uvažovali, tak teprve po omluvě Němců. Plno našim členům za druhé světové války Němci zabili členy rodin," sdělil Hráček.

Připravené měli fotky holocaustu a nápisy jako například Stop zradě.