Jedenadvacetiletý Michal Jež patří mezi nejnadanější studenty biologie na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. „Vždy jsem chtěl dělat něco prospěšného a pochopit, jak funguje lidské tělo,“ zdůvodňuje Michal, proč začal studovat biochemii.

Před šesti lety se dostal do programu nadaných studentů. Díky tomu se mohl učit anglicky v Británii a ve Skotsku. A to mu pomáhá při práci. „Téměř všechny kvalitní vědecké knihy jsou v angličtině,“ popisuje mladík, co musí vědec kromě vzorců ovládat.

K bádání se dostal díky své návštěvě veletrhu pro studenty. Tam se dozvěděl o laboratoři Lumíra Krejčího z brněnského Národního centra pro výzkum biomolekul. „Přihlásil jsem se do centra, že tam chci udělat svou bakalářskou práci. A zadali mně hned samostatný úkol na výzkum bílkoviny HCS1,“ říká.

Vyšší moc

Metodický postup mu trvá vypracovat jeden den, ale klidně i celý týden. „Záleží na tom, jestli se mnou chtějí buňky spolupracovat nebo zasáhne vyšší moc, která mi práci komplikuje,“ usmívá se student.

Na výsledcích z výzkumu postaví svou bakalářskou práci. V bádání plánuje ale pokračovat i dál. Uvědomuje si, jak je rozklíčování fungování proteinů důležité. „Jsme teprve na začátku výzkumu. Na jeho konci můžeme přispět k zlepšení boje proti rakovině,“ myslí si mladík.

Ne všechen čas ale tráví v laboratoři. „Potřebuji i relaxaci, tak chodím s kamarády tančit street dance. Drží mě to nad vodou,“ říká.