U přípravných strojů sedí dvě dámy. Obě jsou zahaleny až po poslední vlas na hlavě v bledě modrých oblecích. „V laboratoři musíme dodržovat přísnou hygienu. Je to prostředí, ve kterém je jen minimum mikroorganismů,“ objasnila vedoucí laboratoře Lenka Doležalová. Nosit při práci speciální „kosmické“ obleky, je tady zkrátka nutné.

Před vstupem do samotné místnosti na míchání léků musí pracovníci nejdřív projít přetlakovou místností a čeká je řada bezpečnostních opatření. „Před dveřmi si musí sundat boty a projít po lepícím pásu, který má za úkol odstranit nečistoty. V další místnosti na ně čeká umyvadlo s desinfekcí a sprcha. Pokaždé si musí pracovníci sundat také všechny šperky,“ popisuje přísný postup vedoucí, která v laboratoři občas pracuje.

U mikroskopů se kromě ní střídá přes den pětice laborantů, kteří mají za úkol připravovat léky pro nemocné rakovinou. „Jsme tady vlastně taková míchárna. Každý pacient potřebuje jinou směs cytostatik. Naši laboranti jim proto namíchají dávku na míru, podle jejich výšky a hmotnosti,“ říká Doležalová.

Příprava se odehrává ve dvou speciálních boxech, které splňují nejpřísnější kritéria čistoty. „Laboranti do těchto boxů dávají pouze ruce. Před kontaktem s cytostatiky je chrání dvoje rukavice. Pracovat v rukavicích ale není vůbec jednoduché. Míchání látek je totiž dost titěrná práce,“ vysvětluje Doležalová.

A proč tolik ochrany? Přímý kontakt s cytostatiky by totiž mohl způsobit velké problémy. „Jsou to sice látky, které rakovinu léčí, ale současně ji mohou i vyvolat,“ říká Doležalová.

Jinak je podle ní práce v cytostatické laboratoři stejná jako všude jinde. „Pracujeme tu většinou přes dvě hodiny. Normálně se bavíme a někdy si i společně zazpíváme,“ dodává lékařka.