Zázračný urychlovač elektronů by měl vyrůst na Černovické terase v Brně do sedmi let. Využívala by jej celá střední Evropa pro výzkum v lékařství, lékárnictví, průmyslu nebo třeba mikrostrojírenství. „Ve východní Evropě synchrotrony chybí, poptávka po výzkumu v takových zařízeních je přitom veliká. Nejbližší synchrotron je v Terstu nebo v Německu, Brno má proto výhodnou polohu. Je to jedinečná příležitost pro Brno i českou vědu,“ vzkázal manažer pro vědu a výzkum Michal Šedivý z Akademie věd.

Podle něj by synchrotron přitáhl vědce i firmy z dosahu až tří set kilometrů. Užívat by jej mohla přes tisícovka lidí nejen z Česka, ale i z Maďarska, Rakouska, ze Slovenska nebo jižního Polska. Jižní Morava by tak získala vědecké kapacity, prestiž i peníze. Dnes už synchrotrony využívá například počítačová firma IBM, vlastní synchrotron má automobilka Toyota.

Synchrotronová laboratoř v Brně bude stát pět a půl miliardy korun, které by zaplatila Evropská unie. Akademie věd teď čeká na její výzvu. Připravila veškeré podklady a věří, že synchrotron má obrovskou šanci v Brně vyrůst.

„Když vše půjde dobře a projekt prosadíme, synchrotron bude stát v roce 2014,“ řekl ředitel biofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky Stanislav Kozubek.

Urychlovač částic, který vytváří intenzivní světlo, pomáhá při výzkumu i v průmyslu, nanotechnologiích či biologii. Přestože je to jaderné zařízení, lidé se prý bát nemusejí. „Záření v synchrotronu prochází v uzavřených kanálech pokusných stanic, člověk se s ním do kontaktu nedostane. A do okolního prostředí záření přes zdivo a jiné bariéry neproniká. Při rozebírání zařízení nejsou jeho části radioaktivní. Například ve Španělsku se za synchrotronem staví rodinné domy,“ dodal Kozubek.

Stavbu synchrotronu vítá i náměstek brněnského primátora Martin Ander. „Jsme pro, aby tu bylo zařízení, které přitáhne vědecké kapacity. Chceme být městem, které podporuje vědu a výzkum,“ prohlásil Ander.

Synchrotron pomůže i v lékařství

JIŽNÍ MORAVA - Zázračný kruh, který umí téměř vše, má podle Stanislava Kozubka z Akademie věd na jižní Moravě skvělou budoucnost. Synchrotron pomůže v lékařství i průmyslu.

Jak synchrotron funguje?
Je to vlastně velká kruhová zářivka. Skládá se z vakuové trubice, kudy běží elektrony téměř rychlostí světla. Jejich dráhu zakřivují silné magnety po obvodě trubice. A tam, kde se dráha elektronu zakřiví, vzniká silné světlo s velikou intenzitou. Toto světlo má unikátní vlastnosti, které využívají vědci pro výzkumy a vývoj průmyslových technologií. Světlo funguje například jako velmi přesný rentgen nebo dokonalý mikroskop či scanner pro částice tak malých rozměrů, že si je nedokážeme ani představit.

Kde všude může synchrotron pomoci?
V širokém spektru oborů. Například v lékařství může mít skvělé výsledky. V Itálii vyšetřují pacientky, které prošly mamografem, ještě na synchrotronu. Ten je mnohem přesnější. Navíc dávka záření, kterou pacientka dostane, je menší než na mamografu.
Kromě tohoto může synchrotron sloužit při rozvoji nanotechnologií nebo k vývoji nových léčiv i stávajících léků. Využívá jej i automobilový průmysl pro vývoj hliníkových slitin a oceli nebo mikrostrojírenství. V lékařství už existují mikroventily, které regulují tok tekutin v těle. Zajímavé je také využití synchrotronu v humanitních vědách. Zařízení může podle nepatrného kusu tkáně zjistit její věk i původ. Vědci jej nyní využívají ke srovnání dvou druhů – homo sapiens a neandrtálce – a zjišťují, zda se mohli křížit.

Co je na synchrotronu tak unikátní?
Synchrotron dokáže například zobrazit materiál mnohem detailněji než jakýkoli mikroskop. Navíc trojrozměrně, což je fantastické, protože žádná jiná technologie to neumožňuje. Využívat jej proto mohou univerzity pro akademické a výzkumné účely, vědci i průmyslové společnosti, automobilky a počítačové společnosti.