Proti společnému stavebnímu a územnímu řízení se odvolala Masarykova uiniverzita a sdružení vlastníků domu na hraně svahu. „Stále věc řeší ministerstvo dopravy. Všechny námitky sloučilo do jednoho řízení, ale to stále pokračuje," sdělila Deníku mluvčí brněnského dopravního podniku Hana Tomaštíková.

Právě městská firma má přípravu stavby na starosti. Časový odhad, kdy by mohlo být odvolání vypořádané, dopravní podnik nemá.

Lanovka má být sedmnáct set metrů dlouhá. Cestou překoná převýšení jednasedmdesát metrů. Brněnskému radnímu pro dopravu Petru Kratochvílovi dává její stavba logiku i v souvislosti s multifunkční halou. Práce na ní začaly v září na brněnském výstavišti. „Dříve jsem lanovku považoval trochu za science fiction, za takovou atrakci. Dneska už ji tak nevidím," svěřil se radní.

Lanovka podle něj může do budoucna odlehčit automobilové dopravě, která je na frekventovaných trasách v Brně problémová. „Lanovka má mít přepravní kapacitu dva tisíce lidí za hodinu. Vezmu-li v úvahu, že by v každém autě jeli dva lidé, je to tisíc aut za hodinu, a to není málo," poznamenal Kratochvíl.

Názory lidí na unikátní dopravní spojení, které ve městě zatím schází, se liší. Například student Tomáš Novotný by ji využil. „Jezdím tady z Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity do kampusu snad každý den. Kdyby tady lanovka byla, určitě bych ji občas využil. O moc rychlejší to asi nebude, ale aspoň bych se nemusel mačkat s ostatními lidmi. Je tam i nemocnice, takže myslím, že by byla dost využívaná,” uvedl Novotný.

Naopak třeba Milan Peterka, který pracuje v areálu Campus Square, nápad lanovky považuje za nesmysl. „Je to hloupost. Vždyť tady co chvíli jede trolejbus nebo šalina. Zbytečně vyhozené peníze. Možná jako turistická atrakce pro Brno by to šlo, ale pochybuju, že by se to vyplatilo. Nevím, proč by lidé jezdili zrovna sem,” podotkl.

Důchodkyně Jana Čechová z Nového Lískovce už o projektu lanovky také slyšela, ale přiznala, že moc podrobností nemá. „Když jedu do města nebo domů, jedu přímo trolejbusem. Lanovkou bych musela zbytečně přestupovat. Z Lipové to nahoru stejně nejede ani deset minut, takže času bych stejně moc neušetřila. Studentů tady ale jezdí hodně, takže by to třeba bylo využívané. Pro mě je lanovka ale zbytečná,” poznamenala žena.

Vlastníci bytů v ulici Netroufalky v odvolání upozorňují, že plánovaná stavba je v rozporu s územním plánem nebo v rozporu s podmínkami pro kvalitní bydlení a pro rozvoj rekreace. „Z hlediska kvality bydlení stavba významným způsobem zvyšuje hlukovou zátěž lokality, dojde také k zásadnímu zásahu do soukromí, ke zvýšené intenzitě obtěžování pohledem ze strany uživatelů předmětné stavby,“ zmínil v odvolání Evy a Juraje Michálkových právník Jaroslav Srba. Zastupuje i další obyvatele.

Samostatné odvolání podala také Masarykova univerzita. „Na základě podrobného seznámení s projektovou dokumentací jsme stanovili své podmínky ke stavbě lanové dráhy, a to především z hlediska zajištění běžného provozu univerzitního kampusu, ochrany jeho infrastruktury a koordinace výstavby lanovky s našimi připravovanými projekty v lokalitě. Je pro nás důležité, aby všechny tyto podmínky byly ve společném povolení zohledněny. To se bohužel nestalo,“ uvedl před časem mluvčí univerzity Radim Sajbot. Projekt lanovky však podporují.

Předpokládané náklady jsou nyní zhruba devět set milionů korun. Začátek stavby je nyní s otazníkem. Cílem je získat na tento projekt dotaci. „Vhodný dotační titul ale zatím není vypsaný," sdělila Tomaštíková.

Podle radního Kratochvíla jsou ve hře i další varianty. „Rádi bychom vstoupili do jednání s určitými výrobci, jestli by si to formou koncesního řízení nechtěli vzít. Dovedu si představit, že to může být pro někoho i zajímavá delší investice," řekl Kratochvíl. Provozně by podle něj nemělo jít o drahou záležitost.

Dráha lanovky má začínat ve stanici Pisárky-Lipová u tramvajové smyčky, pokračovat přes mezistanice Riviéra a Kampus a skončit ve stanici Kampus-terminál.

Naopak nereálný je podle Kratochvíla takzvaný hyperloop v Brně. Blíže tento záměr ani nechtěl komentovat. Hyperloop měl umožnit nový způsob rychlého cestování. O jeho stavbu projevilo zájem v minulosti i město Brno. Představitelé města podepsali v roce 2017 smlouvu o spolupráci s vývojářem technologie, firmou Hyperloop Transportation Technologies. „Máme za sebou několik koordinačních schůzek, v rozpočtu města jsou také tři miliony pro zapojení místních výzkumníků,“ informovala tehdy Kateřina Gardoňová z tiskového střediska magistrátu.