„Diskutovali jsme o způsobu a režimu dopravy, protože na to jsou desítky názorů. Na rovinu řeknu, že diskuze trvala mnoho měsíců, kdy jsme hledali to zásadní, a sice zklidnění dopravy. V tuto chvíli máme vysoutěženého zhotovitele, který by měl s realizací začít. Záleží ale na dostupnosti materiálu na vybudování dlažby. V případě, že materiál nebude mít k dispozici, úpravy začnou až v příštím roce. Nevíme totiž, jaké povětrnostní podmínky nás čekají,“ uvedl už před měsícem radní pro dopravu Petr Kratochvíl s tím, že v průběhu roku vznikla architektonická studie, prováděcí dokumentace a na úpravu prostoru byly vyhrazené finanční prostředky z veřejného rozpočtu. Vyhrazeno je na ni přes jedenáct a půl milionu korun.

Už teď je ale jasné, že stavba se kvůli termínu dodávky materiálů a limitům spočívajícím v klimatických podmínkách odsune.

Dnes převážně betonová dlažba bude v souladu s architektonickými požadavky na pochůzné plochy v městské památkové rezervaci předlážděna žulou. V upravovaném prostoru budou doplněné lavičky a mříže pro stávající stromy. Prostor by měl podle Kratochvíla lidem více evokovat pěší zónu než dopravní uzel.

Pěší plochy se však nebudou upravovat pouze z estetického hlediska. Úpravy budou také funkční. A to v místech přechodu přes koleje a navazujících ploch chodníku a silnice blíže k budově nádraží. „V šířce přechodu bude vložený ostrůvek umožňující snadnější přecházení a snadnější orientaci. Před vstupem do budovy hlavního nádraží bude zřízeno místo pro přecházející propojující chodník a zastávku tramvaje,“ upřesnil Kratochvíl.

Upravovat se pak budou komunikace i podél severní strany zástavby. Silnice v prostoru od ulice Masarykova po obchodní centrum Letmo se zvedne téměř do úrovně chodníku a zastávky tramvaje. A odstraněno bude i všudypřítomné zábradlí, které lidem často znemožňuje si cestu přes nádraží zkrátit a lidé pak zbytečně riskují. „Chodník a nástupiště tramvaje budou v tomto místě od komunikace oddělené varovnými pásy pro zrakově postižené z reliéfní dlažby a dvěma řadami litinových zahrazovacích sloupků. Součástí stavby bude odstranění zábradlí a tato část komunikace se nově stane pěší zónou,“ okomentovala brněnská primátorka Markéta Vaňková.

Se stavebními úpravami se změní i dopravní situace. Zakázané bude levé odbočení od viaduktu směrem k nádraží i levé odbočení od nádraží na ulici Benešovu. Trvalá parkovací stání pak nahradí stání obrátková. Na místě přibyde dopravní značení a časem i kamery. Zástupci města si od toho slibují regulaci počtu projíždějících aut a zklidnění lokality.

Právě regulace dopravy je jedna z věcí, kterou Brňané u rekonstrukce přednádražního prostoru vítají. „V současné době, jezdí kolem nádraží až příliš aut, to snad vyřeší úprava značení, doufejme, že výsledek nebude takový jako s vjezdem do centra samotného,“ nechal se slyšet Alessandro Tamborlani. Prostor samotného nádraží podle něj funguje dobře. Nepovažuje jej však za právě nejhezčí a s přáteli si raději než pod hodinami dá sraz u orloje. Stejného názoru je i Dana Rézlová. „Netěší mě jeho zjev. Připadá mi špinavé. Ten prostor snad nikdo neuklízí,“ lamentovala žena. Tamborlani potom však za nejzásadnější považuje problém, který je pro nádraží často typický. A to nejen v Brně. „Bez pochyb je největším problémem současného prostoru před nádražím jeho osazenstvo. Různé skupinky či individua, které městu nedělají dobrou reklamu před turisty a dobrý pocit z nich nemají ani místní, jimiž je tento prostor denně využíván,“ uzavírá.