VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Legendární baron Trenck se projde Špilberkem. Vědci tvoří 3D model podle mumie

Brno – Přesnou podobu jednoho z nejznámějších vězňů držených v brněnské pevnosti Špilberk, legendami opředeného barona Trencka, uvidí lidé již za dva roky. Trojrozměrný model baronova těla i obličeje připravuje vědecký tým. V sobotu baronovu mumii, která se nachází v Kapucínské hrobce, poprvé skenovali a měřili. Výzkum zatím ukázal, že jedna z legend je lživá. Baron totiž nemá v těle žádnou uvízlou střelu.

25.2.2017 AKTUALIZOVÁNO 25.2.2017
SDÍLEJ:

Baron Trenck v brněnské Kapucínské hrobce.Foto: Muzeum města Brna

Baronovu mumii odborníci zkoumali přímo v hrobce i v prostorách bohunické fakultní nemocnice. „Tělo je poměrně dobře zachovalé. Baron má nádherně zachovaný chrup, všechny zuby v horní i dolní čelisti. Jeho lebka je krásná, symetrická, nejsou na ní vidět žádné zlomeniny. Zjevně jde o člověka, který se o sebe uměl starat a uměl se bránit, protože není zlomená ani kost, která se při silném úderu do čelisti téměř vždy zlomí. Je fascinující, že byť se ten člověk živil vojenstvím a rval se, nemá ani jen zlomený nos. I kostra je krásně zachovalá a dokonce jsou vidět i šlachy na rukách," poznamenal přednosta Kliniky radiologie a nukleární medicíny Vlastimil Válek z bohunické nemocnice.

První vyšetření také například ukázalo, že baron si zlomil nohu nad kotníkem. „Člověk, který se o baronovo zranění staral, by dnes mohl pracovat na traumatologií. Zlomenina se skvěle zahojila a srostla," zažertoval Válek.

Odborníci při výzkumu s velkou pravděpodobností také potvrdí, že hlava, ležící v baronově hrobce, skutečně patřila legendárnímu veliteli pandurů. Mumie vojenského velitele má totiž hlavu oddělenou od těla. I na výzkum do nemocnice putovala v samostatné krabici. Zatím vše nasvědčuje tomu, že lebka je skutečně hlavou velitele pandurů Trencka, odborníci to však potvrdí definitivně. A stejně tak se chystají dokázat, že palec mumie, který se nachází mimo hrobky na Špilberku, rovněž patřil baronu Trenckovi. „Baronově mumií chybí dva články na levém palci," popsal Válek.

Otisk palce

Pokud se skutečně prokáže, že palec patří právě Trenckovi, odborníci z Masarykovy univerzity, kteří jej zkoumali, mají i otisk Trenckova palce. „Na palci se zachovaly takzvané papilární lišty, díky kterým je možné vytvořit otlaček prstu," uvedla vedoucí Laboratoře morfologie a forenzní antropologie z Ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity Petra Urbanová.

Od devátého března pak návštěvníci Kapucínské hrobky spatří kompletního barona Trencka. Odborníci mu totiž chybějící prst po zkoumání právě v ten den do hrobky vrátí.

Výzkum, i mumie samotná, jsou unikátní. „Baron Trenck byl významnou osobou vojenské historie. V Kapucínské hrobce se jeho tělo přirozeně mumifikovalo. Koster různých bojovníků sice máme k dispozici hodně, ale mumie takového bojovníka, která má navíc zachovalé i měkké tkáně, snad kromě barona v Evropě ani není. Při výzkumu chceme zjistit rozsah zranění, jaká baron za života utrpěl, a také chceme prozkoumat stav mumie," podotkl koordinátor projektu výzkumu mumie barona Trencka a vedoucí Oddělení archeologie a náměstek pro odbornou činnost Muzea města Brna Petr Vachůt. Podle něj se při projektu vědci podívají vzácnému vojákovi na zoubek.

Velká výstava na Špilberku

Vědci se chystají vytvořit i 3D model barona v životní velikosti. „I když výzkum skončí už letos, lidé model poprvé uvidí v roce 2019 na velké výstavě na Špilberku. A to v pandurské uniformě. Dokonce informatici vytvoří pohyblivý virtuální model, takže lidé uvidí barona procházet se chodbami hradu," uvedl Vachůt.

Baron František Trenck se narodil na území dnešní Itálie. Byl vojenským velitelem, jenž žil v osmnáctém století. Jako vojenský velitel působil v Rusku i v službách císařovny Marie Terezie. Jako velitel pandurského vojska, který měl velké zásluhy v bitvách o rakouské dědictví. byl však po sérií intrik v polovině století odsouzen k doživotí v brněnské pevnosti Špilberk.

Na konci života se dal na pokání. V Brně i zemřel, je pochovaný v Kapucínské hrobce, kde mohou lidé vidět jeho zachovalou mumii. Baronův život, který byl údajně plný nejen válečných dobrodružství, ale i bojů na poli milostném, je opředen mnoha legendami. A to nejen z jeho života, ale i z období po smrti.

Čtěte také: Alzheimera odhalí pětiminutový test. Pilotní projekt má dřív zachytit nemoc

Autor: Eliška Gáfriková

25.2.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Taťána Malá (ANO).

Chci být poslankyní i náměstkyní hejtmana, říká Taťána Malá po úspěchu ANO

Lev Lolek a lvice Kivu spolu žijí už dva měsíce v brněnské zoologické zahradě v Bystrci.
17

Čtvrt roku života lvů v Brně: líbánky pokračují, lvíčata zatím na cestě nejsou

AKTUALIZOVÁNO

Voliči nám sečetli chyby, říká Onderka. Do sněmovny jde z druhého místa

Brno /ROZHOVOR/ - Dramatický úbytek voličů zaznamenali celostátně sociální demokraté. Ve volbách do Poslanecké sněmovny úplně propadli a získali jen necelých 7,3 procenta. Jedním z mála šťastných sociálních demokratů, který mohl slavit, se ale stal bývalý brněnský primátor Roman Onderka. Jihomoravané ho totiž 3 090 preferenčními hlasy katapultovali z šestého místa kandidátky na místo druhé. Tím mu zajistili místo v poslanecké sněmovně. „Nepočítal jsem s tím, že se do sněmovny dostanu, ale přece jenom jsem si to přál. Proto jsem dělal kontaktní kampaň. Jihomoravanům chci slíbit, že se za ně budu v Praze bojovat," řekl krátce po ukončení sčítání jihomoravských hlasů Onderka.

Volby 2017: ANO na jižní Moravě ovládlo všechna okresní města

Jižní Morava – Podobně jako na celostátní úrovni ovládlo volby na jižní Moravě hnutí ANO 2011. Jeho vítězství však nebylo tak drtivé jako v celé republice – v kraji získalo 27,4 procenta hlasů. Následuje ODS s 11,8 procenty hlasů, třetí je SPD s 11,6 procenty. Další byli Piráti, KDU-ČSL, ČSSD, komunisté, TOP 09 a Starostové a nezávislí.

Lidé ručně mleli obilí a aranžovali hroby. Na Špilberku slavili den archeologie

Brno /FOTOGALERIE, VIDEO/ - Pípání detektoru kovů se ozývá špilberským nádvořím. Přístroj se pohybuje nad dlažbou a vydává pronikavé zvuky. Nedrží ho ale v ruce žádní hledači pokladů, nýbrž nadšené malé dítě. O kousek dál štípe mladá žena dříví. Místo moderní sekery však v ruce drží sekeru prehistorickou. Neobvyklý pohled se naskytnul návštěvníkům hradu v sobotu. U příležitosti oslav Mezinárodního dne archeologie totiž archeologové připravili ukázky své práce a nabídli lidem i možnost vrátit se v čase.

Pro zdravější záda i mysl. Děti ve škole sedí na speciálních podložkách

Mokrá-Horákov  –  Zdravá záda i bystřejší myšlení mají děti ze základní školy v Mokré-Horákově na Brněnsku. Zúčastnily se totiž výzkumu, při kterém více než rok používaly zdravotní podložky na sezení.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení