Pacientovi je devadesát let. Trpí nedostatkem vitamínu B12. Medik, který takového pacienta viděl v praxi – a nejen jako text v učebnici – si jeho stav, věk, celkový vzhled a příznaky dovede rychle spojit a určit diagnózu: rakovina žaludku. Předešlý rok se však budoucí lékaři s pacienty příliš nesetkávali. „Přišli jsme o propedeutiku, která studenta uvádí do klinické praxe. Při chirurgii jsme se pořádně nepodívali na sál a kožní choroby známe jen z obrázků,“ uvedla jedna z brněnských mediček, která si přála zůstat v anonymitě. Redakce však její jméno zná. Málo zkušení medici mají přitom v budoucnu nahradit lékaře, jejichž průměrný věk roste.

Lékaři v kraji

* Pětina všech lékařů je ve věku nad šedesát let.

* Nejvíce se to projevuje u ambulantní péče.

* Třetina praktických lékařů v kraji je již v důchodovém věku.

* Průměrný věk lékařů na jižní Moravě činí osmačtyřicet let.

* Nejstarší jsou pediatři, kterým je průměrně šestapadesát let.

* Problém je zejména v krajských nemocnicích, kterým se dostává absolventů.

Podle ředitele Fakultní nemocnice Brno Jaroslava Štěrby v horizontu pěti až sedmi let značně zestárne populace včetně lidí, kteří zdravotní péči v kraji poskytují. „Významné procento našich lékařů má přes pětašedesát let a nemalá část sester přes pětapadesát let. Je zapotřebí se bavit a řešit, kdo bude poskytovat zdravotní péči, v jaké struktuře a v jakých oblastech,“ informoval.

Problém s nedostatkem mladých lékařů řeší zejména v krajských nemocnicích. „Odchod zkušených lékařů do důchodu je problém celospolečenský a samozřejmě se negativně dotýká i naší nemocnice. V případě některých odborností je totiž odcházejících lékařů více než absolventů. Důsledkem je přetěžování stávajícího personálu, protože nemocnice jsou nedostatek zaměstnanců nuceny mnohdy řešit formou přesčasu,“ uvedl ředitel kyjovské nemocnice Lubomír Wenzl.

V podobné situace se nachází i blanenská nemocnice. „I u nás máme starší doktory. V horizontu pěti let budou v důchodovém věku. Máme tady řadu opravdu výborných lékařů, kteří už ale mají nárok na odpočinek. Jenže za současného stavu by to bez nich nešlo. Jsem za ně nesmírně ráda. Udržují chod nemocnice. Je to ale problém v celé republice,“ vylíčila tamní ředitelka Vladimíra Danihelková.

Podle dat z úřadu zdravotnických informací a statistiky se ve věku nad šedesát let nachází pětina všech lékařů v kraji. Nejvíce doktorů v důchodovém věku je mezi ambulantními doktory. Právě současní studenti vyšších ročníků medicíny je mají v příštích letech začít doplňovat. „Chyběla nám praxe i kontakt s pacienty. Mám obavy, že se to nám všem v budoucnu vrátí,“ doplnila medička.

Podle děkana Lékařské fakulty Masarykovy univerzity Martina Repka skutečně epidemiologická situace praktické vzdělávání mediků limitovala a pedagogové v klinických oborech aktuálně rozšiřují možnosti nahrazení výuky individuálními stážemi a přítomností při léčebné činnosti. „Nejzásadnější překážkou jejich výuky však byla pracovní povinnost, která naprosto dramatickým způsobem ovlivnila možnost plynulosti jejich vzdělávání. Na jednu stranu je potřeba ocenit jejich fantastickou pomoc. Na druhou stranu jejich zapojení nemohlo plnohodnotně nahradit všechny formy praktické výuky,“ sdělil Repko. Zároveň doplnil, že do budoucna s tímto pomůže i právě otevřené Simulační centrum Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.

Že medici potřebné zkušenosti ještě získají věří i ředitel Fakultní nemocnice u svaté Anny Vlastimil Vajdák. „Covid má určitě vliv na klinickou část výuky, online výuka se podle našich vyučujících ale zkvalitňuje a praxe vyšších ročníků zůstává, takže nyní obavy nemám,“ řekl.

Absolventi a krajské nemocnice

Zdravotnictví na jihu Moravy se potýká i s problémem nedostatku absolventů, kteří by chtěli pracovat v krajských nemocnicím. Například v Kyjově na Hodonínsku mladí lékaři chybí především na interně, chirurgie nebo ARO. „Máme co nabídnout. Všechna naše pracoviště jsou akreditovaná a začínající lékaři se tak u nás mohou posunout až k atestaci. Navíc je nesvazujeme stabilizačními dohodami, to znamená, že se absolventi lékařských fakult u nás nemusejí upsat na několik let výměnou za to, že za ně uhradíme předatestační přípravu. Taktéž jim nabízíme ubytování zdarma přímo v areálu nemocnice,“ vylíčil Wenzl.

Problémy s příchodem čerstvých lékařů vnímají i ve znojemské nemocnici. „V absolutních číslech zájem absolventů o naši nemocnici v posledních letech stoupá. Není ani výjimka, že se nám vrací lidé, kteří v Nemocnici Znojmo absolvovali část své praktické výuky. Bohužel situace se zájmem absolventů o práci v naší nemocnici není růžová ve všech odbornostech. Některé specializační obory jsou pro začínající lékaře atraktivnější, některé ne. V tomto se situace ve Znojmě neliší od zkušeností kolegů z jiných nemocnic,“ uvedla mluvčí znojemské nemocnice Petra Veselá.

Většina krajských zařízení je na tom podobně. V blanenské nemocnici však naráží i na další překážku. Před dvěma lety se totiž změnil zákon, kvůli němuž tamní zařízení přišlo o akreditaci pro vzdělávání. Vyhláška z listopadu minulého roku zákon upravila tak, aby nemocnice akreditaci, kterou historicky vždy měla, znovu získala. Nicméně tamní vedení stále nemá v rukou potřebný papír z ministerstva zdravotnictví.

Tento stav trvá již třetím rokem. „Akreditace máme, ale chybí nám onen potřebný papír. Kvůli tomu nejsme v seznamu akreditovaných nemocnic a absolventi nás pak spíše míjí, protože nemají jistotu. Jinak bychom je tu měli. Máme zde rodinné prostředí a jsme kousek od Brna. Mladé lékaře bychom potřebovali především na internu a neurologii,“ popsala Danihelková.

Podle Vajdáka hraje roli rovněž fakt, že lékaře z nemocnic a ordinací lákají i soukromé kliniky. „Například mladé stomatology. U nás se podle kolegů, s nimiž jsem se o tom bavil, situace v posledních letech zlepšuje, protože jsme přijali řadu absolventů a mnozí z nich už dospěli do plné erudice. Teď bude nejdůležitější si tyto lékaře udržet. Horší je podle mě situace v okresech a v menších zdravotnických zařízeních,“ podotkl.

Blížícího se problému jsou si vědomi také lidé ve vedení kraje. Nicméně mají omezené možnosti, neboť je dle krajského radního pro zdravotnictví Jiřího Kasaly třeba řešit jej centrálně. „Chceme pomáhat nemocnicím v získávání personálu. Loni do nemocnic z kraje putovalo šest milionů korun na náborové příspěvky pro nové lékaře. Rovněž vypisujeme dotační titul pro studenty zdravotních škola a snažíme se je zavázat k práci ve svých nemocnicích. Podporu plánujeme ještě rozšířit. Jedná se o jedno z klíčových témat Koncepce zdravotnictví 2020-2025,“ vysvětlil.