Zelená se více než Praha, Ostrava nebo Olomouc. A bude ještě zelenější. „V budoucnu se lidé mohou těšit třeba na nový park pod Hády nebo úpravy v parku na Kraví hoře,“ nastínil mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek.

Brňané jsou se situací spokojeni. „Zrovna nedávno jsem byla v Lužánkách, zeleň mi v Brně rozhodně nechybí, právě naopak. Minulý víkend za mnou byla kamarádka z Varšavy, která se divila, kolik parků tady máme,“ uvedla Magdaléna Divišová žijící v Brně. Podobně odpovídali i další dotázaní.

Zeleň ve městech
NEJZELENĚJŠÍ:
Vranov 94 %
Hostěnice 91 %
Kanice 88 %
Bílovice nad Svitavou 84 %

NEJMÉNĚ ZELENÉ:
Loděnice 2 %
Přibice 4 %
Troskotovice 6 %
Šlapanice 6 %

V okolí Brna vede obec Vranov se čtyřiadevadesáti procenty travnatých ploch a parků. Podle tamní starostky Kateřiny Jetelinové je to dáno hlavně možnostmi obce. „V územním plánu máme hodně pozemků, na kterých se stavět nesmí a zůstává tam zeleň. Současně se snažíme dostat do vlastnictví některé travnaté plochy v centru, které bychom mohli udržovat nebo tam vybudovat třeba nová hřiště,“ přiblížila.

Vedle Vranova jsou vysoko v zeleném žebříčku třeba Bílovice nad Svitavou. Podle starosty Miroslava Boháčka za to může i historie obce. „Bílovicím se říkalo moravské Švýcarsko. O historickou zeleň a lesy usilovně pečujeme. V budoucnu ještě chceme vybudovat odpočinkovou zónu na Mlýnském ostrově,“ nastínil.

Na opačné straně žebříčku se umístily Šlapanice. Zeleně mají jen šest procent. „V centru města jsme zakoupili areál, kde plánujeme vybudovat park. Kde můžeme, vysazujeme v okolí města novou zeleň, problémem jsou ale pozemky v centru, které obec nevlastní,“ okomentovala situaci starostka Michaela Trněná.

Nový územní plán podle jejích slov umožní zřídit další zelené plochy. Zároveň se radní snaží zabránit další výstavbě průmyslových objektů.