Dnes mají ty největší sekvoje asi čtyři metry. Za pár desítek let však několikanásobně převýší okolo rostoucí habry, bezy i ostatní rostliny, které jim teď poskytují potřebný stín a vlhkost. Vědět o sobě dají ohromující výškou ale také výraznou barvou. „V dospělosti je jejich kůra silně načervenalá. A silná je až půl metru, chrání tak sekvoj před hmyzem i mrazem," vysvětluje Maršálek.

Tito stromoví titáni jsou tak v dospělosti odolní i vůči extrémním přírodním podmínkám. Neohrožuje je vítr ani oheň, naopak se z popela rodí další přírůstky. Ve volné přírodě totiž lesní požár likviduje konkurenci v nižších lesních patrech. „Když hoří, tak teplá pára, která stoupá nahoru, otevírá šišky sekvojí. Ty pak vypadnou na zem a na popelem pohnojené půdě krásně rostou," vypráví Maršálek.

S mladými stromy, které rostou v jeho háji, je to zatím jiné. „Několik sekvojí nám otloukli srnci parožím, jiné okusovali," ukazuje na oloupanou kůru nadšenec. Proto teď všechny sekvoje chrání prstenec pletiva.

Okap na kadibudce

Nejstarší sekvoj zde vysadil Maršálek v říjnu roku 2017. Pojmenoval ji příznačně Stromovous. Podobně jako prastaří Tolkienovi entové, jsou i sekvoje jedním z nejstarších organismů na planetě. Kromě nich ale v hájku rostou i další dlouhověcí giganti, například douglaska tisolistá či metasekvoj čínská. Návštěvníci zde můžou narazit také na blahodárný strom Ginkgo biloba neboli jinan dvoulaločný.

Jehnický sekvojový háj je v Česku unikátní. „Netuším, jestli je vůbec někde v Evropě takové místo, kde by sekvoje rostly přímo v lese. Většinou jde o pár jedinců, kteří rostou osamoceně v parcích," zamýšlí se Maršálek. Právě možnost propojit se v budoucnu mezi sebou uvnitř hájku by podle něj mohla být pro stromy výhodná. „To, že vytvoří rodinné svazky a budou mezi sebou pomocí kořenů komunikovat, může zapříčinit, že dorostou větších rozměrů," popisuje.

Nejvíce ceněná je zde voda. Proto ji Maršálek svádí do rozestavěných barelů ze všech střech, například ze skleníku pro mladé sazenice či přístřešku na dřevo pro grilování. Okap je dokonce i na kadibudce. Takové vybavení má sloužit návštěvníkům, kteří do hájku přijdou na komentovanou prohlídku nebo proto, aby si zde vysadili vlastní strom. „Člověk se stane patronem. Pojmenuje si svou sekvoj a vysazení zvěčníme na památeční ceduli," říká Maršálek.

Momentálně zde začíná svůj dlouhověký život dvaasedmdesát sekvojí. Podle majitele hájku je v něm prostor pro dalších asi patnáct. Nedávno ale dokoupil sousedící pozemek, na kterém by jich mohlo přibýt více než sto. Maršálek očekává, že zhruba za padesát let by mohly mít nejvyšší jehnické sekvoje i pětatřicet metrů.

I tak to pro stromy bude při příznivých podmínkách pouze začátek. Sekvoje se totiž dožívají až tří tisíc let. Ty nejstarší a nejmohutnější přesahují výšku sto metrů a jejich kmen může dosáhnout průměru až deset metrů. Volně v přírodě dnes rostou pouze na několika málo místech v Americe, především pak v Kalifornii.