Doufá také, že stát se začne obnově lesů a pomoci majitelům mnohem více věnovat, protože postupně kolabuje trh se dřevem, negativní vliv mají i opatření související s onemocněním covid-19.

Letos lesy vysázejí zhruba o 400 tisíc sazenic více než loni, kdy se podařilo uměle zalesnit 100 hektarů holin. Sázejí se především listnáče, mezi zpevňující dřeviny patří i jehličnany, jako jsou modřín a jedle. "Všechny porosty sázíme smíšené s převahou listnáčů, zejména buku a dubu, což je náš dlouhodobý trend. Přesný poměr dřevin je daný lokalitou," uvedl Neshyba.

Podnik má výhodu v tom, že si veškeré sazenice pěstuje sám. Nevyhýbá se ani sázení smrku, ovšem vždy ve směsi s ostatními druhy a na vhodných místech. Směs s ním tvoří převážně douglaska, jedle a buk. "Smrk je významná dřevina z hlediska zpracování pro pilařskou výrobu. Je ideální dřevinou pro stavebnictví. Budoucnost ukáže, zda ustojí nastupující změnu klimatu, která podpořila i šíření kůrovce," uvedl Neshyba.

Kvůli kalamitní těžbě musely LMB snížit dříve preferovanou přirozenou obnovu. Snahou je zalesnit kalamitní plochy co nejdříve, i když novela zákona prodloužila povinnou lhůtu ze dvou na pět let. Podle Neshyby je totiž pozdější obnova dražší, navíc se více odpařuje voda a degraduje půda. "Kvůli zadržení vody v půdě jsme přistoupili i k povrchovému drcení klestu, který následně při svém rozkladu obohatí lesní půdu a podpoří růst nově založených porostů," uvedl Neshyba.

Tradičním nepřítelem umělé obnovy lesa jsou vysoké stavy zvěře, která mladé stromky okusuje a vytlouká kmínky parožím. "Snažíme se o intenzivní lov, ale dochází k migraci zvěře z mizejících lesů okolních vlastníků," poznamenal Neshyba.

Nedostatečná pomoc státu

Pomoc státu je podle něj zatím stále nedostatečná. Obnova lesů přitom není jen ekonomickou otázkou, ale otázkou ekologické stability. Kompenzace za nízkou cenu jehličnatého dříví však stát zatím poslal jen za část roku 2017 a za rok 2018, za loňský nikoliv.

"Nyní je obchod paralyzovaný i kvůli nemoci covid-19. Kvůli omezení pendlerů, kteří pracují na zahraničních pilách, se silně omezily kapacitní možnosti našich odběratelů surového dříví, a to je velký problém. Došlo také k odlivu zahraniční pracovní síly. To vše komplikuje a zpomaluje zpracování následků kůrovcové kalamity," uvedl Neshyba. Stát by podle něj měl zvážit změnu systému veřejného zadávání prací v lesním sektoru. Současný velice zpomaluje zpracování kůrovcové kalamity.