První ozdobila v úterý letiště kotva. „Přivezli jsme ji chvíli po dvanácté, měli jsme jen malé zdržení. Každopádně v jednu už byla na určeném místě vpravo od pódia pro svatého otce,“ popisuje asi třičtvrtěhodinové usazení symbolu naděje šéf prací Petr Petkovský.

Než ale kotvu složenou ze tří dílů upoutali dělníci kvůli statice čtyřmi nosnými lany, prohledali její budoucí základy policejní pyrotechnici. „Jsou tu pořád. Kdybychom třeba v zemi narazili na něco nebezpečného,“ vysvětluje Petkovský, že se stavebníci nemusejí bát kopnout do země.

Tunová kotva by se podle něj neměla vůbec pohnout. Lana jsou zajištěná jedenapůlmetrovými vruty, navíc je zatížena dvěma těžkými panely. „Ještě je zasypat hlínou a ozdobit trávníkem nebo květinami,“ zmiňuje vedoucí zbývající drobnosti.

Stejně těžký je i druhý znak, pobronzovaný kříž z nerezy. Ten dovezl z dílny u Litomyšle tahač na dvanáctikolém přívěsu po třetí odpolední. Cesta trvala přes tři hodiny. Právě kvůli použitému materiálu je totiž kříž citlivý na ohyb a musí se s ním nakládat opatrně. „Jestli se nepokřivil, jsme zkontrolovali podle šablony. Naštěstí zůstal stejný,“ pochvaluje si Petkovský.

Kříž je náchylný i na pouhý dotyk. Pot lidský rukou by totiž zanechal nesmazatelné stopy. Dělníci s ním tedy manipulují výhradně v rukavicích.

Po půl čtvrté odpoledne najíždí nákladní auto pod jeřáb na pravé straně papežského jeviště. Jeřábník kříž zvedá, muži ve žlutých helmách ho přišroubovávají a za třicet minut stojí dvanáctimetrový krucifix jako přibitý. Pracovníci, kteří vše sledovali z lešení pódia, se vracejí ke své práci. Nad hlavami mezitím nerušeně přelétávají letadla.

„Zbývá jen kříž dozdobit připravenými červenými baňkami,“ komentuje situaci Petkovský. V místě hřebů totiž přibudou skleněné koule z foukaného skla, které mají symbolizovat pět ran Kristových. Červené barvy docílili skláři přidáním zlata do skla.

Zhruba desetimetrové ikony zmizí z letiště den po mši, tedy v pondělí.