VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Před 90 lety se Brno probudilo sedmkrát větší

Brno /INFOTGRAFIKA UVNITŘ/ - Téměř sedmkrát větší a o sto tisíc obyvatel bohatší. Před devadesáti lety, doslova ze dne na den, se Brno rozrostlo o třiadvacet předměstských obcí a dostalo přívlastek Velké. Stalo se druhým největším městem v tehdejším Československu.

16.4.2009 1
SDÍLEJ:

Ilustrační: Brno-leteckyFoto: Archiv DENÍKU

Šestnáctého dubna 1919 se k Brnu připojilo jedenadvacet bývalých předměstí a dvě samostatná města, Královo Pole a Husovice. „Plocha Brna se tím zvýšila z 1815 hektarů na 12 376 a počet obyvatel vzrostl z 131 663 na 221 758 osob. Od té doby se také říká „velký jako Brno“, podotkla brněnská historička Milena Flodrová.

Zákon 213/1919 o vytvoření takzvaného Velkého Brna podepsal tehdejší prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Hlas po sloučení se z Brna a okolních předměstských obcí ozýval od založení samostatného Československa. Tak lehké to ale zase nebylo. Proti sobě totiž stály dvě strany. Česká a německá.

„Češi měli zájem o to, aby získali v novém Brně rozhodující slovo. Němci tomu kladli odpor, protože si svůj vliv chtěli uchovat,“ vysvětlila Flodrová. Vzniku Velkého Brna tak předcházely bouřlivé diskuze. Hned po ustavení Československa vznikl čtyřiadvacetičlenný poradní sbor, z něhož dvě třetiny tvořili Češi a zbylou třetinu zástupci Němců.

Národnostně rozdělené byly i samotné obce. Českou většinu mělo třeba Královo Pole, Řečkovice, Husovice či Žabovřesky, spíše německy mluvili zase lidé v Dolních a Horních Heršpicích, Přízřenicích, Černovicích nebo v Komárově. Němečtí zástupci usilovali o to, aby se do velkého Brna dostalo více „německých“ částí, a to i na úkor předměstí českých.

Z politického boje vyšli nakonec vítězně Češi. „Český živel se v Brně výrazně posílil, což se projevilo nejen v pozdějších volbách do zastupitelstva, ale i v kulturním a hospodářském dění města,“ píší ve svém článku ke vzniku Velkého Brna Pavel Mates a Karel Schelle.

Brnu přineslo sloučení velké výhody. Třeba v podobě jednotné kanalizační, vodovodní i elektrické sítě. Ta některým připojeným obcím dříve chyběla. „Připojení mělo také významný vliv na rozvoj dopravy, vždyť dříve existovala v Brně jediná linka z Králova Pole do Pisárek a řada lidí z předměstí pracovala ve velkých továrnách na Cejlu nebo v Křenové. Začaly se také tvořit zárodky brněnských sídlišť,“ vysvětlil známý brněnský architekt a odborník na urbanismus Josef Němec.

Velké Brno si však vybralo i svoji daň. V klidných vodách předměstí začal tepat městský ruch a vyrojily se v nich komíny továren, jako je třeba židenická Zbrojovka.

Podle Němce zastavil další růst Brna socialistický režim. „Komunisté dali stop rozvoji Brna z politických důvodů. Dali přednost Bratislavě jako hlavnímu slovenskému městu a taky uspokojili vedení menších měst okolo Brna,“ dodal Němec. Rozšíření tak Brno potká možná v budoucnosti. Horkými adepty na připojení mohou být třeba Modřice, Šlapanice, Ostopovice či Vranov u Brna. „Lidé z nich stejně jezdí do Brna za prací i k lékaři a Brňané do Modřic zase jezdí za nákupy do obchodních center. Je otázkou času, kdy se pod Brno dostanou,“ myslí si Němec.

#nahled|https://g.denik.cz/50/e7/infografika_mapa_brno_denik_flash_big.jpg|https://g.denik.cz/50/e7/infografika_mapa_brno.jpg|Infografika - mapa Brno#

Autor: Hana Fasurová

16.4.2009 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Letiště v brněnských Tuřanech. Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO
10

Letiště Brno zacílí více na mladé. V létě nejvíc táhl bulharský Burgas

Zloděj odcizil na Ivančicku další několik desítek let pěstovanou borovici.
5

Pěstiteli ukradli čtyřicetiletou bonsaj. Zloději to stihli za tři minuty

Pohádková vánoční Vídeň? To je punč, ale i dovádění ve slámě a ruský medvěd

Vídeň, Brno /REPORTÁŽ, INFOGRAFIKA/ – Ohřát se horkým punčem pod vídeňskou radnicí jezdí Češi už léta. Turista tam v průměru utratí asi 800 korun. Prozkoumat šest ze třinácti adventních trhů v rakouském hlavním městě se vydaly redaktorky Deníku Rovnost.

NAŠI PRVŇÁCI: představujeme ZŠ Kanice, Bílovice nad Svitavou, Vranov a další

Brněnsko – Podívejte se na tablo novopečených prvňáčků ze základní školy v Kanicích, Bílovicích nad Svitavou, Ochozi u Brna, Babicích nad Svitavou a Vranově. Prostřednictvím našeho seriálu Naši prvňáčci bude redakce představovat tabla jednotlivých prvních tříd základních škol. Rodiče a blízcí žáků každou středu najdou v tištěném vydání na straně 4 a na webu prvňáčky z regionu. Deník si tak mohou koupit na památku.

Vánoce jsou finančně náročné. Úvěr ale může být špatným pánem

Podle finančních poradců ale i psychologů by úvěry měly sloužit k nákupu jen těch věcí, které nezbytně potřebujeme. Nemá cenu se neúměrně zadlužit a kvůli hezkému Štědrému dni si pak znepříjemnit celý rok. Praxe ale také ukazuje, že mnohé domácnosti si kvůli nedostatečné finanční rezervě nemohou tuto úvahu dovolit.

Práškovací letadlo i hadraplán. Výstava provází novodobými dějinami Moravy

Brno /FOTOGALERIE/ – Sto padesáti kilogramovou knihu podepsanou Tomášem Garriguem Masarykem, práškovací letadlo i dobové filmové záběry z dvacátého století si mohou od středy prohlédnout návštěvníci Moravského zemského muzea. To vše v nové stálé expozici nazvané Středoevropská křižovatka Morava ve dvacátém století.  

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT