Šestnáctého dubna 1919 se k Brnu připojilo jedenadvacet bývalých předměstí a dvě samostatná města, Královo Pole a Husovice. „Plocha Brna se tím zvýšila z 1815 hektarů na 12 376 a počet obyvatel vzrostl z 131 663 na 221 758 osob. Od té doby se také říká „velký jako Brno“, podotkla brněnská historička Milena Flodrová.
Zákon 213/1919 o vytvoření takzvaného Velkého Brna podepsal tehdejší prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Hlas po sloučení se z Brna a okolních předměstských obcí ozýval od založení samostatného Československa. Tak lehké to ale zase nebylo. Proti sobě totiž stály dvě strany. Česká a německá.
„Češi měli zájem o to, aby získali v novém Brně rozhodující slovo. Němci tomu kladli odpor, protože si svůj vliv chtěli uchovat,“ vysvětlila Flodrová. Vzniku Velkého Brna tak předcházely bouřlivé diskuze. Hned po ustavení Československa vznikl čtyřiadvacetičlenný poradní sbor, z něhož dvě třetiny tvořili Češi a zbylou třetinu zástupci Němců.
Národnostně rozdělené byly i samotné obce. Českou většinu mělo třeba Královo Pole, Řečkovice, Husovice či Žabovřesky, spíše německy mluvili zase lidé v Dolních a Horních Heršpicích, Přízřenicích, Černovicích nebo v Komárově. Němečtí zástupci usilovali o to, aby se do velkého Brna dostalo více „německých“ částí, a to i na úkor předměstí českých.
Z politického boje vyšli nakonec vítězně Češi. „Český živel se v Brně výrazně posílil, což se projevilo nejen v pozdějších volbách do zastupitelstva, ale i v kulturním a hospodářském dění města,“ píší ve svém článku ke vzniku Velkého Brna Pavel Mates a Karel Schelle.
Brnu přineslo sloučení velké výhody. Třeba v podobě jednotné kanalizační, vodovodní i elektrické sítě. Ta některým připojeným obcím dříve chyběla. „Připojení mělo také významný vliv na rozvoj dopravy, vždyť dříve existovala v Brně jediná linka z Králova Pole do Pisárek a řada lidí z předměstí pracovala ve velkých továrnách na Cejlu nebo v Křenové. Začaly se také tvořit zárodky brněnských sídlišť,“ vysvětlil známý brněnský architekt a odborník na urbanismus Josef Němec.
Velké Brno si však vybralo i svoji daň. V klidných vodách předměstí začal tepat městský ruch a vyrojily se v nich komíny továren, jako je třeba židenická Zbrojovka.
Podle Němce zastavil další růst Brna socialistický režim. „Komunisté dali stop rozvoji Brna z politických důvodů. Dali přednost Bratislavě jako hlavnímu slovenskému městu a taky uspokojili vedení menších měst okolo Brna,“ dodal Němec. Rozšíření tak Brno potká možná v budoucnosti. Horkými adepty na připojení mohou být třeba Modřice, Šlapanice, Ostopovice či Vranov u Brna. „Lidé z nich stejně jezdí do Brna za prací i k lékaři a Brňané do Modřic zase jezdí za nákupy do obchodních center. Je otázkou času, kdy se pod Brno dostanou,“ myslí si Němec.