K čemu slouží záhadný přístroj s velkou skleněnou koulí hned objasňuje vedoucí oddělení meteorologie a klimatologie Filip Chuchma. „Je to heliograf. Ve skleněné kouli se koncentrují sluneční paprsky, které potom vypalují značku, z níž můžeme odečíst, jak dlouho daný den svítilo slunce,“ vysvětluje Chuchma.

Přístroje, které na první pohled a bez odborného popisu vypadají záhadně, děti i dospělí berou ze stolů, obrací v dlaních a baví se nad tím, k jakému účelu by se daly využít. Lidé u stolků přibývají. „Je to naše tradiční akce, každoročně přiláká asi dvě stovky lidí. Dnes se ale počet návštěvníků k této hranici blíží už po desáté hodině. Asi je to tím, že máme opravdu krásné počasí, jako bychom si ho objednali,“ žertuje ředitel brněnské pobočky ústavu Petr Janál.

Ve skutečnosti však den otevřených dveří pořádají meteorologové každý rok u jiné příležitosti. „Ve čtvrtek byl Mezinárodní den vody, bez níž bychom na světě nebyli, takže každoročně pořádáme den otevřených dveří o tom víkendu, který je k této události nejblíže. V pátek potom bylo také výročí založení Světové meteorologické organizace,“ připomíná ředitel Janál.

Lidé se tak na několika přednáškách od meteorologů, hydrologů a klimatologů dozvídají, jak se měří jednotlivé hodnoty a co vlastně znamenají. Největší zájem mají lidé o přednášku o meteoprognóze, tedy předpovědi počasí. O své práci vypráví meteorolog Peter Hruška. „Ačkoli máme dnes už velmi pokročilé technologie a výpočty jsou přesné, museli bychom snímat aktuální stav úplně všude. Stanice máme vzdálené třicet kilometrů, takže se může stát, že předpovíme déšť a v Tuřanech sice prší, ale v centru nespadne ani kapka,“ popisuje Hruška. Dodává, že předpovídat právě srážky nebo bouřky je asi nejsložitější a záleží při tom i na zkušenostech meteorologa.

Na přednášce se také účastníci dívají na zajímavé záběry z radarů, potom si čtou předpověď z předešlého dne. „Můžete si všimnout, že tentokrát nám předpověď vyšla úplně přesně,“ upozorňuje Hruška a vyhlíží při tom z okna.

Jednou z hlavních náplní práce meteorologů je také sledování aktuálního stavu počasí. „Znamená to, že nesedíme jen u počítačů, ale díváme se i z oken nebo na speciální kamery. Někdy s kolegy stojíme u okna a dohadujeme se, jestli jsou zmrzlé částečky na parapetu kulatého nebo kuželovitého tvaru,“ dodává Hruška.

Po odborném výkladu zvedají ruce posluchači. „Chci se zeptat, jestli jsou Lažánky zakleté? Jsem velký milovník bouřek, jenže ty nás vždycky obejdou. I když jsou v dálce vidět blesky, u nás se mračna vždycky rozpadnou,“ diví se chlapec v publiku. Dozvídá se, že i když jsou bouřky vidět na radaru, nejsilnější jsou jen na malém území a mnoha lidem se tak může zdát, že jejich lokalitu minou.

Mnozí návštěvníci končí prohlídku ústavu na speciální meteorologické zahrádce. Místo květin na ní zhlédnou přístroje měření. „Některé přístroje už máme automatické, ale ani taková stanice se bez lidí neobejde. Je potřeba sledovat aktuální stav počasí,“ upozorňuje Lenka Zezulová, která skupině asi dvaceti lidí vysvětluje, k čemu který přístroj slouží.