Na návštěvníky čeká na Špilberku několik stanovišť. Lákají zejména děti, které s nadšením plní různé úkoly, na své si ale přicházejí i dospělí. I oni se zájmem sledují detektory kovů, nebo na jiném místě vyrábí šperky.

Den archeologie se slaví v celé České republice, v Brně se akce koná podruhé. „Máme připravenou celou řadu aktivit, které si lidé mohou zkusit. Na nádvoří se třeba pomocí georadaru podívají do podzemí a zjistí, co vidíme na přístrojích a jak to analyzujeme. Vyzkouší si také práci s detektorem kovů či funkčnost různých replik kamenných, bronzových a železných seker," popisuje akci Ludmila Kaňáková Hladíková z Ústavu archeologie a muzeologie brněnské Masarykovy univerzity.

Na špilberském nádvoří se právě u těchto aktivit zastavují návštěvníci hradu. Děti zkouší hledat poklad pomocí detektoru, dospělí se vyptávají na fungování georadaru.

Akce se koná i ve vnitřních prostorách hradu. Jedné z místností dominuje kamenný žernov na stole. „Děti i dospělí si na něm mohou vyzkoušet mletí obilí. Pro zájemce dále nabízíme výstavu replik pravěkých artefaktů. Návštěvníci akce lepí nádoby, zkouší si práci se starým vrtákem na principu roztáčení na tětivě nebo si z kovového drátu vyrábějí šperky podle pravěkých vzorů," láká dál Kaňáková Hladíková.

U žernovu v tu chvíli stojí dvojice malých dětí. Sypou do něj hrstku semínek a podle instrukcí pořadatelů začínají žernov roztáčet. Z pravěkého přístroje se sype namletý prach, děti mají viditelně radost. Jejich snahu sledují rodiče. „Na akci jsme přišli cíleně, předtím jsme se byli podívat také v Pavlově. Podobné události navštěvujeme pravidelně, protože děti archeologie zajímá. I doma na zahradě stále něco kopou," směje se Jiřina Voždová.

Její dcera Anna si už vyrobila na jednom ze stanovišť odznak. „Také jsem mlela. Práce na odznaku mě ale bavila víc. Ráda totiž cokoliv tvořím. Těším se, že si vyrobím i šperk," říká nadšená holčička. Její bratr dodává, že se mu líbilo všechno a až bude velký, stane se archeologem.

NA OKAMŽIK HŘBITOVNÍM DESIGNÉREM

Kousek od žernova leží na podlaze dvě mrtvoly. Naštěstí jde jen o figuríny. „Slouží k tomu, aby si děti mohly naaranžovat výzdobu pravěkého hrobu," vysvětluje pořadatelka Kaňáková Hladíková.

Přibližně tříletá holčička se u figurín zastavuje a jeden z pořadatelů jí pomáhá vyskládat kolem nich hrobovou výzdobu. „Aranžování hrobu zvládnou i nejmenší, ale máme tady také stanoviště pro větší děti a dospělé, byť si někteří více vyhráli na dětských. Původně jsme mysleli, že právě aranžování hrobů přiláká nejvíc lidí, ale ukázalo se, že u dětí vítězí tvůrčí činnost. Úspěch má zatím výroba šperků, medailonků nebo mletí obilí," hodnotí akci organizátor David Hons.

Stůl, u kterého si lidé mohou vyrobit šperky, je plně obsazený. Jeho osazenstvo ani nevnímá okolí, pod rukama lidí se dráty proměňují v náramky a náhrdelníky. „Zájemci si mohou vyrobit také sponu nebo jehlici. Nejvíc tvoří náramky a přívěsky, spony jsou složitější a zvládnou je udělat spíš dospělí. Návštěvníci jsou šikovní, stačí jim ukázat postup a už se snaží sami. Pomáhat jim nemusím," říká Zuzana Kopáčová, která má výrobu šperků na starosti. Podle ní si podobné šperky mohou lidé vytvořit i doma.

Dílna s bižuterií okouzlila i Adélu Ondrovou. „Vyrobila jsem si náhrdelník, náušnice, prstýnek a náramek. A doma chci pokračovat," vypočítává nadšená dívka.

Mnozí lidé tráví na stanovištích dlouhý čas. „Přišli jsme v jedenáct hodin dopoledne a už jsou dvě hodiny odpoledne. Ani se mi nezdálo, že jsme tady tak dlouho," směje se spokojený návštěvník Petr Langmajer.