I na něm si přijdou na své příznivci moderních technologií, ale také sportu, rukodělných výrobků či milovníci zvířat. Všechno spojuje jediný jmenovatel zdraví.

Velká část veletrhu v pavilonech A a C je věnovaná zdravotně postiženým. Vystavovatelé přesvědčují nejen je, ale i takzvaně zdravé lidi o tom, že upoutání na vozík neznamená méně hodnotný život.

Vozíčkáři nejsou například připraveni o sport. Centrum podpory integrace olomoucké Univerzity Palackého ve své expozici předvádí širokou škálu sportů pro vozíčkáře. „Vyzkoušel jsem si, jak se na vozíku hraje basketbal. Je to zajímavé, oproti normálnímu basketu se mi hůř míří na koš,“ usmíval se Ladislav Věžník.

Podle Radky Bartoňové je zájem o tento stánek slušný. „Lidé se tu docela zastavují. Zajímá je sledge hokej, basketbal i terénní vozítko,“ konstatuje .

Avatar na plátně

Hned vedle se už sportuje virtuálně. Díky speciálnímu snímači pohybu zájemci ovládají svůj avatar na plátně, kam se promítá počítačová hra. Lidé hrají stolní tenis, nebo kuželky. „Některým postiženým se nechce moc cvičit. Když je to ale součást atraktivní hry, baví je to. Přitom k ovládání je potřeba opravdových pohybů,“ vysvětluje Adéla Kolouchová ze sdružení Deep. To předvádí především zapojení informatiky do péče o postižené pomocí dohledových systémů, navádění, nebo třeba detektorů pádu.

Jedním z nejatraktiv­nějších exponátů je vozítko Elbee. „Moc se mi líbí. Jen se bojím, kolik musí stát,“ rozplývá se jedna z návštěvnic na vozíčku. Auto je speciálně uzpůsobené právě pro vozíčkáře. „Je to čtyřkolka, kterou mohou lidé řídit přímo z vozíku se kterým do něj vjedou. Snažíme se maximálně jej přizpůsobovat zákazníkovi. Na přání namontujeme volant nebo řídítka či ovládání jen pro jednu ruku. Stát bude půl milionu, ale stát dává dvousettisícovou dotaci,“ popisuje konstruktér Josef Franc.

Zkrátka na veletrhu nepřijde ani ten, koho technika nezajímá. Takoví návštěvníci obdivují ukázky umění slepeckých psů či výrobky z chráněných dílen.