Pojem superúplněk poprvé použil americký astrolog Richard Nolle v roce 1979. Označil tak právě situaci, kdy se Měsíc přiblíží Zemi a hranici 360 tisíc kilometrů zvolil pravděpodobně proto, že po devadesát procent své dráhy je Měsíc Zemi vzdálenější.
Vzdálenost Měsíce se mění kvůli jeho elipsové dráze. Největší vzdálenost, které družice dosahuje, je podle odborníků z brněnské hvězdárny přes 406 tisíc kilometrů. V průměru je Měsíc 385 tisíc kilometrů daleko.
Větší průměr Měsíce je ale obtížné pozorovat. Bez dalekohledu to nejde vůbec. „Rozdíl velikosti tohoto superúplňku oproti běžnému úplňku je stejný, jako když člověk sleduje ze vzdálenosti tří metrů padesátikorunovou a dvacetikorunovou minci. Navíc na nebi není žádné srovnání,“ informoval odborník z Hvězdárny a Planetária Brno Pavel Gabzdyl.
Označení modrý Měsíc nesouvisí s jeho barvou, označuje se tak podle nesprávného výkladu amatérského astronoma Hugha Pruetta úplněk, který nastane podruhé v jednom kalendářním měsíci. Úkaz nastává proto, že se fáze Měsíce střídají v cyklu během devětadvaceti a půl dne. Proto lze podle Královské greenwichské observatoře třináctý úplněk pozorovat zhruba každých dva a půl roku.
Výraz modrý měsíc se původně používal ve farmářských ročenkách ze severní Ameriky pro třetí ze čtyř úplňků, který se na nebi objeví během jednoho ročního období.
KLÁRA HRBÁČKOVÁ
