Po letech plateb za pronájem pozemků svitla necelé dvacítce lidí žijících v brněnské kolonii Písečník naděje, že jim magistrát parcely pod jejich domy odprodá. Zvýší se tím hodnota jejich majetku, a zároveň zjednoduší postup při nutných opravách. Magistrát si chce nechat jen pozemky pod silnicí a v místech, kudy vedou inženýrské sítě.

Obyvatelé domů v bývalé chudinské čtvrti žádají o pozemky už několik let. „O prodeji se mluví dlouho, ale vždy z toho sešlo. Koupit si pozemek chtějí všichni lidé, kteří tu žijí. Připadá mi divné starat se o něco, co mi ani neříká pane," sdělil například Emanuel Krajíček, který v Písečníku žije se  ženou.

Několik variant

Podle obyvatel kolonie ležící v brněnské městské části Brno-sever by se odkupem pozemků zhodnotil i jejich majetek. „Bylo by jednodušší vyjednávání s bankami například ohledně hypoték, v neposlední řadě by to zjednodušilo i opravy domů. Bydlím tu už přes dvacet let, a za pronájem platím každý rok téměř deset tisíc korun. Kdyby mi pozemek pod domem patřil, ušetřil bych. Už ale přestávám věřit tomu, že se toho dožiju," vysvětlil muž, který však nechtěl zveřejnit své jméno.

O prodeji jednali tento týden brněnští radní. „Je několik variant. Zatím jsme se ještě nedohodli, které pozemky si necháme. Proto jsme ještě záměr odložili. Musíme přepracovat dokumentaci tak, aby nám zůstal volný přístup k inženýrským sítím," vysvětlil náměstek brněnského primátora Oliver Pospíšil. Podle něho však radní prodej znovu proberou v nejbližším možném termínu.

Magistrát počítá, že majitelům domů odprodá parcely za přibližně osmnáct set korun za metr čtvereční. „Existuje i cena, kterou navrhli vlastníci nemovitostí. Ta je zhruba poloviční. Pokud prodej odsouhlasíme, musíme o ceně ještě jednat. Ta námi navrhovaná vyplývá ze znaleckých posudků. Proto se přikláním k vyšší variantě," sdělil Pospíšil.

Tato cena však lidem z Písečníku připadá přemrštěná. „Na dům i zahradu mi ujíždí svah bývalého lomu, každý rok musím odklízet nánosy bahna. Navrhovaná cena je přehnaná, ale o pozemek budu mít zřejmě přesto zájem. Ještě si to promyslím," řekl například Krajíček.

Bývaly tam vagony

I tak mají lidé z kolonie oproti jiným podobným územím výhodu. „Například v Kamenné čtvrti v brněnských Štýřicích o prodeji pozemků pod domy zatím neuvažujeme. Čtvrť totiž potřebuje kanalizaci, plánujeme také úpravy ujíždějícího svahu. Pozemky si proto zatím ponecháme, předejdeme tím případným problémům se stavebním povolením," vysvětlil náměstek primátora Pospíšil.

Kolonie Písečník vznikla po konci první světové války uprostřed bývalého pískového lomu poblíž železniční tratě v brněnských Husovicích. „Zpočátku to byla chudinská čtvrť. Lidé tam bydleli ve vagonech vlaků, které si však upravili tak, že byly k nerozeznání od malých domů. Ve třicátých letech tam bylo přes osmdesát budov," sdělila brněnská historička Milena Flodrová.

Některé další brněnské kolonie

* Kamenná čtvrť – Vznikla ve 30. letech minulého století jako dělnická čtvrť u bývalého kamenolomu. Už před rokem 1989 si ji oblíbili umělci.
* Divišova čtvrť – Vyrostla v roce 1925 jako ubytování pro dělníky.
* Kolonie pod Stránskou skálou – Původně nouzová dělnická kolonie vznikla pravděpodobně ve dvacátých letech minulého století.