Fortifikované nápoje se dále rozdělují na likérové a aromatizované. Do těch prvních se přidává kvalitní vinný destilát. „Musí být jemný a zároveň má, co nejméně vonět," říká dvaatřicetiletý Stávek a dodává, že ho není lehké sehnat.

Do levnějších aromatizovaných vín se může přidávat například bramborový líh a bylinky. Výroba dolihovávaných vín trvá déle než u normálního vína. Aby se vinný mošt s destilátem zharmonizoval, musí v sudu zrát rok a půl až dva roky.

Půllitrová láhev fortifikovaného likérového vína se dá pořídit od dvou set do tisíce korun. „Neprodáváme ho v klasických sedmičkách. Jde o silnější a sladší nápoj, kterého se tolik nevypije," poznamenává Stávek. Ve víně je patnáct až dvacet procent alkoholu, v nápoji bez přidaného lihu je ho od deseti do čtrnácti procent.

Tato vína začal muž vyrábět před třinácti lety. Přestože jeho předci byli vinaři po pět generací, připravovali pouze klasická vína. Stávek poprvé vyrobil fortifikované víno s bratrem Richardem. „Byla to pro nás výzva, protože se u nás příliš nedělá," vypráví. Kromě jeho vinařství vyrábí fortifikovaná vína v Česku pouze tři další malí výrobci.

Sušší dolihovaná vína se podávají před jídlem jako aperitiv. Ta sladší se servírují při pokojové teplotě k dezertu nebo ke kávě. „Gurmáni si ho dávají na závěr jídla třeba s kozím sýrem," říká Stávek.

Nejlepší česká vína s alkoholem jsou z moravského muškátu. „Ze severních vinařských oblastí, mezi které patří i Morava, je muškát nejlepší. Je tam mnohem aromatičtější než více na jihu," vysvětluje vinař, který zároveň učí na České zemědělské univerzitě v Praze. Je autorem knihy Portské a ostatní fortifikovaná vína.