„Je to zosobněná Liška Bystrouška zopery Leoše Janáčka,“ rozsekla váhání nad sochou uKounicovy ulici vBrně historička Milena Flodrová. „Jejím autorem je Jiří Marek, který ji zhotovil vroce 1983,“ dále pověděla Flodrová. Akademický sochař Jiří Marek je také autorem nedalekého roztančeného Pierota před Bílým domem vulici Veveří. Včera by Marek oslavil své třiadevadesáté narozeniny.
Místo pro sochu nevybrali Brňané náhodně. Vedle sochy stojí krásný dům, který vroce 1908získal Leoš Janáček pro varhanickou školu, kterou dlouhá léta vedl. Odva roky později pak nechal na zahradě školy postavit dům, kde poté až do své smrti vroce 1928žil. Nyní zde sídlí Památník Leoše Janáčka Moravského zemského muzea vBrně. Jméno hudebního velikána nese ináměstí, na kterém se svůdná Liška Bystrouška opírá okmen.
„Janáčkova opera Příběhy Lišky Bystroušky se hraje do dnes. Libreto si Janáček kopeře napsal sám. Ato podle knihy Rudolfa Těsnohlídka,“ pověděla lektorka Irena Veselá zPamátníku Leoše Janáčka.
Těsnohlídka vybídl šéfredaktor Lidových novin Arnošt Heinrich, aby napsal slovní doprovod khumorným kresbám Stanislava Lolka. Vypráví se, že Těsnohlídek nebyl nejprve tímto nápadem nadšený. Nakonec ale příběh Lišky Bystroušky získal iknižní podobu.
„Jak do novin, tak ido knihy si Janáček psal poznámky. Ty dodnes uchováme vPamátníku,“ dodala Veselá.
Světovou proslulost pak Lišce zajistil Janáček. „Vlistopadu vroce 1924měla jeho opera premiéru vBrně,“ řekl hudebník Marek Čermák.
Svůdná napůl Liška, napůl žena tak připomíná jeden zJanáčkových triumfů, ve městě, kterému věnoval svoje nejlepší léta.