Kdo nemá vlastní kompost, může biologický odpad odvézt na některé ze sběrných středisek. „Je jich v Brně sedmatřicet, díky tomu jsou dobře dostupná,“ řekl mluvčí firmy Sako Martin Drozd.

Odvoz do střediska je základní možnost, v Komíně, Jundrově či Žabovřeskách však nabízí Sako i pohodlnější volbu. Rostlinný odpad mohou odnášet do mobilních kontejnerů. „Kontejnery zastavují na několika místech, například poblíž zahrádkářských kolonií. Stojí tam třeba hodinu,“ sdělil náměstek primátorky Petr Hladík.

Velkoobjemový kontejner využívají třeba i v Bohunicích, kde jej zajišťuje soukromá firma. Přistavuje ho každou sobotu.

V Brně se už před dvěma roky objevily i speciální popelnice na bioodpad. Hnědé nádrže jsou k dispozici ve Stránicích. Celkem je má asi tři sta domácností. „Žádostí o ně přibývá a lidé si je chválí,“ řekla mluvčí Brna-středu Kateřina Dobešová.

Firma Sako hnědé popelnice vyváží každou lichou středu. Poprvé po zimní pauze začala minulý týden. Stráničtí se teď o popelnice mohou opět hlásit.

Pilotní projekt zatím ne-opouští hranice Stránic. Provoz v dalších částech totiž může být drahý. „Zvýšily by se celkové náklady na sběr a svoz komunálního odpadu. Mohlo by to mít vliv na výši místního poplatku,“ upozornila Radka Loukotová z ma-gistrátu.

Náměstek Hladík ovšem připustil, že o rozšíření systému přemýšlí.

Bioodpad z Brna odváží firma Sako do kompostárny. „Nejprve ho zaměstnanci dotřídí, odstraní z něj nerozložitelné složky a pak ho čeká proces kompostování. Když do něj přidáme minerální složku, vznikne substrát,“ vysvětlila mluvčí společnosti Suez Kateřina Kodadová. Brněnská kompostárna vyrábí kromě substrátu i organická hnojiva.

Stále více Brňanů zbytky místo vyhazování raději přímo kompostuje. „Pokaždé, když třeba dojím jablko nebo loupu zeleninu, zbytky odnesu na kompost. Ten pak dáváme pod rajčata,“ řekla studentka Kateřina Vajsová. Právě kvalitní hnojivo je jedním z největších přínosů kompostování.

Představitelé Brna vycházejí lidem vstříc a už v minulosti jim rozdali tisíce kompostérů. Další přidají letos. „K dispozici jich bude patnáct set,“ prozradil Brněnskému deníku Rovnost náměstek Hladík.

Vlastní kompost si mohou lidé vytvořit i bez zahrad. „Existují takzvané zelené kompostéry. Tedy krabice s hlínou a žížalami. Člověk má dalšího domácího mazlíčka a k tomu zeminu, kterou může použít třeba do květináčů,“ řekl odpadový expert Hnutí Duha Ivo Kropáček.

Pro přírodu je podle něj naopak nejhorší zbytky vyhodit do směsného odpadu. „Když organickou hmotu nevrátíme do půdy, bude mizet. Z kvalitní zemědělské půdy se tak stává poušť,“ podotkl.

HANA KOTOUČOVÁ