Páteční večer sedmnáctého listopadu 1989 v Brně se zpočátku zdál jako každý jiný. Málokdo tušil, že za pár dní brněnské ulice zaplní lidé s odvážnými hesly, žádající o svobodu. Brňané poprvé vyšli do ulic až 20. listopadu, tedy o tři dny později.

O událostech v hlavním městě se obyvatelé Brna dozvídali prakticky ještě v pyžamu. „Do Brna se první informace o pražských událostech dostaly prostřednictvím vysílání vídeňské televize a zahraničního rozhlasu,“ zmínil před časem historik Michal Konečný.

Hned další den se sešli studenti Filozofické fakulty tehdejší Univerzity Jana Evangelisty Purkyně na fakultě a pak v neděli na Šelepce. „Probírali jsme, jestli je na každé fakultě někdo alespoň částečně o dění informovaný. V pondělí jsme pak šli do školy a všichni jsme o sobě věděli,“ popsal Rovnosti už dříve tehdejší student Michal Pribáň.

Zelný trh v centru Brna už zdobí vánoční strom.
VIDEO: Na Zelném trhu v centru Brna už stojí vánoční strom. Podívejte se

V pondělí začala studentská stávka a lidé v Brně se poprvé vydali do ulic. „Šel jsem právě na procházku, když jsem viděl, jak davy míří na náměstí Svobody. U kostela svatého Jakuba ale ještě ten den stála obrněná auta a policisté připravení na zásah,“ zavzpomínal před pár lety Brňan Lubomír Strážnický.

Demonstrace se pak konaly každý den, u Morového sloupu na náměstí Svobody vyrostla tribuna. Protestů se účastnil i Strážnický s manželkou. „Atmosféra na náměstí byla fantastická. Nejdřív jsme se hrozně báli, ale když se nestřílelo, člověk našel odvahu. Všichni na náměstí byli klidní a chovali se slušně,“ řekl.

Události v Brně vyvrcholily na přelomu dalšího týdne. V neděli 26. listopadu tisíce lidí řetězem rukou symbolicky propojilo centrum Brna s věznicí v Bohunicích. V pondělí 27. listopadu pak vše vygradovalo generální stávkou. „Na náměstí Svobody přišlo kolem čtyřiceti tisíc lidí. Policie už dohlížela jen přes síť tajných agentů,“ uvedla v Internetové encyklopedií dějin Brna administrátorka Jitka Šibíčková.