Báli se prachu z těžby a hluku z nákladních aut obsluhujících plánovaný lom na červený mramor. Na stranu obyvatel Březiny se ale postavil soud a dal tento týden za pravdu báňskému úřadu, který zastavil řízení o stanovení dobývacího prostoru. Firma Křtinský mramor ovšem může proti rozhodnutí podat kasační stížnost.

Místním již od roku 1994 komplikuje plán na zahájení těžby život. „Nesouhlasili jsme, protože by se to dotklo zástavby," vysvětlil starosta Martin Habáň.

V petici před čtyřmi lety se proti těžbě vyslovily více než tři čtvrtiny z osmi set obyvatel. Zdůrazňovali obavy z hluku a znečištění životního prostředí doprovázejících dolování.

Mramor v Březině
• 1994 návrh těžby poprvé řeší místní, část z nich prodává pozemky v místě, kde se má těžit
• 2014 řízení o stanovení dobývacího prostoru zastavil báňský úřad
• 2016 soud potvrdil, že báňský úřad rozhodl správně

Český báňský úřad následně skutečně rozhodl o zastavení řízení na vytvoření takzvaného dobývacího prostoru v Březině. „Ani v prodloužené lhůtě nám nedoložili základní podklady, jako je třeba stanovisko k vlivu na životní prostředí," informoval mluvčí Státní báňské správy, pod níž úřad patří, Bohuslav Machek.

Stanovení dobývacího prostoru je poslední krok nutný k zahájení prací. „Hned poté lze požádat o zahájení těžby. Další povolení by firma potřebovala, pokud by skálu lámala trhavinami. Ale to se děje jen výjimečně," vysvětlil Machek.

Společnost Křtinský mramor ovšem kvůli rozhodnutí úřad žalovala. Po neúspěchu jí teď už zbývá jen poslední možnost, jak těžbu prosadit, kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Zda ji podá, není jasné. Zástupce společnosti Ladislav Dvořák se k tématu nevyjádřil.

Starosta obce rozhodnutí soudu vítá. „Považujeme to za vítězství rozumu a zájmu lidí z naší obce," zhodnotil Habáň. Dodal, že pokud by soudce rozhodl opačně, spor mohl trvat další dlouhé roky.

Plánovaný důl měl ležet přibližně tři sta metrů od Březiny. „Pro nás by byl problém prach. S dětmi jsme v jednom kuse na školní zahradě, a to nejen v hodinách, ale i o přestávkách," zdůraznila ředitelka tamní mateřské a základní školy Jana Závadová.

Místo pro lom firma vybrala těsně za hranicí Moravského krasu. „Těžba mohla mít vliv na krajinu. Křtinský vápenec není na povrchu kvalitní kvůli zvětrání. Těžaři by proto museli jít víc do hloubky," informoval geolog ze správy krasu Antonín Tůma.

O ložiscích mramoru u Březiny odborníci vědí již od roku 1974. Pozemky kvůli těžbě začali investoři vykupovat v devadesátých letech, kdy také lidé z okolí sepsali první petici proti záměru.