Děti pozorují obří stroje při práci, zatímco si hrají ve školní zahradě. I tak může vypadat budoucnost Březiny na Brněnsku. Firma Křtinský mramor tam plánuje těžit v těsné blízkosti obce.

Obyvatelé se bojí nákladní dopravy, hluku, prachu a zničení přírody. „Přišli bychom o krásnou krajinu, o kus pěkného lesa. Chodíme tam s dětmi na procházky. Naše školní zahrada leží směrem k plánovanému lomu," upozornila například ředitelka březinské školy Jana Závadová.

Těžba ovlivní i sousední Křtiny na Blanensku, kde z lomu také nadšení nejsou. „Aby se k mramoru dostali, museli by těžit aspoň třicet metrů hluboko. To je pod úrovní křtinského údolí. Mohou tak narušit spodní vodu, která zásobuje naši obec," obává se starosta František Novotný.

Podle něj nejsou vyřešené ani detaily těžby. „Od počátku je celý proces velmi zvláštní," podotkl Novotný.

Fakta o plánované těžbě:•  surovina: červený křtinský
   vápenec
•  rozloha ložiska: 7,77 hektaru
•  vyměření ložiska: 70. léta
•  první žádost o lom: 1994
•  vzdálenost nejbližších domů
   od těžby: asi 20 metrů

Úřady totiž nemají jasno v tom, podle kterých zákonů žádost o těžbu posuzovat. „Firma využívá zákony z devadesátých let, kdy řízení začalo. S jejich pomocí se snaží, aby nebylo průhledné," uvedl starosta Březiny Jiří Polák.

Zaměstnanci Českého báňského úřadu objevili ve svém archivu dokument z roku 2003. Obvodní báňský úřad v Brně v něm zamítl návrh na stanovení dobývacího prostoru u Březiny. „Nejsme si jistí, jestli je rozhodnutí pravomocné. Pokud ano, řízení trvá pouze deset let, ne dvacet, a musí se řídit současnými zákony, ne těmi z devadesátých let jako doposud," vysvětlil mluvčí Českého báňského úřadu Bohuslav Machek.

Dokument zpochybnil Ladislav Dvořák z firmy Křtinský mramor. „Nic neovlivní. Vedli jsme zpětné soudní řízení, kterým se to vyřešilo," argumentoval Dvořák, který námitky obyvatel proti lomu nechtěl komentovat. Mluvčí báňského úřadu ale žádný záznam o soudu nenašel.

Ministerstvo životního prostředí požaduje, aby plán na těžbu úředníci podrobili procesu posuzování vlivů na životní prostředí a zdraví EIA, a to podle současných zákonů. S tím firma nesouhlasí a tvrdí, že ministerstvo má pracovat se zákonem z roku 1994, kdy celé řízení začalo.

Co vlastně platí, ještě musí osvětlit brněnský obvodní báňský úřad. „Současné zákony a evropské normy lom v žádném případě nepovolí tak blízko obce," je přesvědčený Martin Habáň z občanského sdružení PRO Březinu Prosperita, Rozvoj, Obnova, který proti lomu bojuje.

Chování firmy kromě něj kritizuje i obec. „Vedení firmy se nechová vůbec vstřícně. Tvrdě se bránili například tomu, abychom informovali obyvatele o tom, co se děje," sdělil starosta Polák.

BLANKA SEDLÁKOVÁ