„Nemít nic a prosit o jídlo a nocleh se rozhodně vymyká našemu běžnému životu. O to svobodněji se najednou člověk cítí. Dokáže si potom vážit i tak obyčejných věcí, jako je to, že mu někdo koupí pivo,“ říká jednatřicetiletý muž, který pracuje jako finanční poradce, vede tým více než dvou set lidí lidí, jezdí ve Ferrari a jeho kancelář sídlí v brněnském AZ Toweru.

Právě to jim nedávno po celodenní cestě koupil jeden mladík. A pak další. Stalo se to přitom ve chvíli, kdy je několik lidí odmítlo a oni se chystali ulehnout ve vestibulu myčky, kde bylo přístřeší a aspoň trochu teplo.

Jak tento dobrodárce říká, nezažívají vždycky jen úspěch. Většinou se však ukáže, že lidé mají srdce na pravém místě.

„Nejvíce nás zatím překvapilo právě Rumunsko, které v srdečnosti lidí zatím vede. Teď zrovna jedeme od jedné paní, která tam provozuje penzion. Vběhli jsme jí do otevřených vrat a prosili, jestli bychom tam nemohli chvíli zůstat. Tak nám uvařila guláš a kávu, nechala nás se osprchovat a nakonec nám ještě do kapsy strčila dvacet euro, ať si po cestě něco koupíme,“ směje se finančník. Peníze však poputují nadaci.

close Lukáš Ticháček s kamarádem Milanem šlapou pro dobrou věc. info Zdroj: se svolením Lukáše Ticháčka zoom_in Lukáš Ticháček s kamarádem Milanem šlapou pro dobrou věc. Pro tu chtějí vybrat bezmála dvě stě tisíc korun. Částku darují za každý ujetý kilometr, zbylé peníze pak vyberou prostřednictvím webu Darujme.cz. Součástí letošního ročníku je totiž dobročinný závod Kuličky v běhu. Lidé si zakoupí startovní číslo své kuličky a ty se příští čtvrtek vypustí na obří překážkové dráze v Humpolci.

Jenom o den dříve by pak měli do Brna dorazit i oba sportovci. Každý den musí na kolech ujet okolo sto padesáti kilometrů. V pátek překročili hranice s Maďarskem a aktuálně míří k jezeru Balaton.

Jedou po silnici, a cesta jim tak ubíhá většinou rychle. Jako nejnáročnější se zatím ukázalo překonat rumunské hranice, kdy se museli prodírat lesem a kukuřicí. Přestože cestou tam měli jet vlakem, kromě peněženky doma nechali i doklady a ještě v Maďarsku si tak z vlaku museli vystoupit. Hranice pak přejížděli načerno.

„Byl to takový bod zlomu, kdy jsme uvažovali, co budeme dělat. Nakonec jsme to riskli a přejeli hranice bez dokladů. Bylo z toho nakonec docela fajn dobrodružství,“ musí uznat Ticháček. Cestou zpátky už jim uznali doklady v telefonu.

Přestože podporuje i projekt Česko čte dětem a organizuje benefiční fotbalové turnaje na podporu jednotlivců, s nadací Hope4Kids spolupracuje dlouhodobě. Peníze nadace plánuje využít na nejrůznější projekty. Jedním z nich je i aplikace, kam si o radu mohou napsat děti, které se staly obětí šikany.