Objížděl evropské stadiony, teď řeší pozemky a infrastrukturu v okolí lužáneckého stadionu. „Mám na stole asi metr různých papírů, které jsou potřeba k územnímu rozhodnutí a stavebnímu povolení. Řeším různé požadavky, od přesunutí billboardů až po třešně," říká čtyřiatřicetiletý zaměstnanec Brněnských komunikací.

Marku, známe se jako bývalí kolegové z Rovnosti, tak se ptám na rovinu: Dožije se vůbec naše generace návratu klíčových sportů za Lužánky?

Já v to pevně věřím. Moje jediná motivace zabývat se komunální politikou souvisí právě s přípravou a komunikací ohledně fotbalového stadionu. Posouváme se.

Marek Fišer
• Narodil se 22. listopadu 1982 v Brně.
∙Vystudoval nizozem-šti-nu na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity, mluví osmi jazyky.
• Pracoval jako sportovní redaktor brněnské Rovnosti, později na nizozemské ambasádě.
• Podílel se na rozlučce Petra Švancary s kariérou na stadionu za Lužánkami.
• Je zaměstnaný v Brněnských komunikacích a má na starosti přípravy na stavbu nového stadionu.

Plány na nový stadion znamenají zdlouhavý úřední proces. Proč se ale vleče tolik let?

Pozemky v okolí stadionů sice patří městu, ale o některé stavby, třeba chodníky nebo dlažbu, vede město dlouhodobější spor. Současné vedení Brna došlo k názoru, že bude schůdnější a rychlejší se dohodnout než se soudit. Hlavní problém řeší primátor s podnikatelem Liborem Procházkou. Věřím, že brzkou dohodou odblokujeme poslední velkou překážku pro stavbu stadionu.

Zazněla už spousta termínů dokončení. Jaký je reálný?

Věřím, že do konce příštího roku budeme mít vše vypořádané a dostaneme stavební povolení. Snad to bude, jak se říká, v mašlích. V ideálním případě bude vysoutěžený dodavatel. Jestli vše stihneme do konce volebního období, nedokážu slíbit. Ale věřím, že projekt už nikdo nezastaví.

Jaká je současná náplň tvé práce?

Třeba teď řeším podklady pro rozšíření Sportovní ulice, úpravy v Drobného, stavbu parkoviště. Pošleš 35 papírů od projektanta na 35 různých subjektů, třeba benzinku nebo kabelovku. U tak velké stavby je papírování větší. Když má veřejná zeleň ve správě třešeň, musíme s organizací řešit osud stromu.

Cestoval jsi po evropských fotbalových stadionech. Co by se mohlo hodit Brnu?

Díky kontaktům v Portugalsku jsem se dostal na stadion v Guimarães. Napsal jsem zprávu, jak tam fotbal funguje. Vedení Brna se líbila. Proto mě pak vyslalo na další místa. Projektanta nemusí napadnout, že není dobré mít zvýšený práh v místě, kde jezdí vozíček občerstvení, nebo jiné praktické záležitosti.

Které třeba?

Nakonec jsem se bavil s lidmi z pěti stadionů v Nizozemsku a čtyř v Polsku. Řešili jsme, jak mají fungovat komerční prostory stadionu, aby nebyly ztrátové. Líbily se mně skyboxy, variabilní místnosti, jejichž velikost se může díky překližkám rychle měnit. Kluby myslí na legendy. Každý koutek má své pojmenování. Stadion Ajaxu Amsterodam je energeticky soběstačný, elektřinu bere z větrných mlýnů.

Takže v Lužánkách bude třeba Masopustův koutek?

Bylo by to super. Na takové hvězdy se nesmí zapomínat.

Máš spoustu dalších aktivit. Do Brna jsi pomohl dostat Kološkopek, tedy pojízdnou cyklohospodu. Jak se ti to povedlo?

Všechny dobré nápady vznikají v brněnské hospodě U Dána. Na holandském webu jsme našli inzerát, který takové zařízení nabízel k opravě. Přivezli jsme je a dostali od ministerstva dopravy potvrzení, že jde o vícemístné jízdní kolo. Díky tomu můžeme do pěší zóny, kamkoli. Jen musíme mít světla, odrazky a kvalitní brzdy.

V pojízdné hospodě se může svézt až patnáct hostů zároveň. Kolik je ta legrace stojí?

Provoz je celkem drahý ustájení, obsluha kola, dovoz. Ale nechtěli jsme cenu přestřelit. Dvě hodiny za šest tisíc korun, včetně obsluhy i piva. Vychází to asi na čtyři stovky na člověka, je spousta legrace.